Na zimu zapomeňte na tento způsob vytápění. Žere elektřinu a nebezpečně se přehřívá
Topná sezóna je v České republice v plném proudu. V souvislosti s tím řada domácností řeší, jaký způsob vytápění je vůbec nejefektivnější. Jeden druh topení přitom může znamenat potenciální nebezpečí, navíc spotřebuje velké množství elektřiny.
Zatímco v některých domácnostech se setkáme s moderním podlahovým topením často v kombinaci s tepelným čerpadlem, jinde se vytápění řeší prostřednictvím přímotopů. Někde svou práci zastanou klasické radiátory a jinde třeba kotle na tuhá paliva. Ale který z nich je nejméně vhodný a proč?
Levné, rychle vyhřejí prostor, ale mohou být nebezpečné
Odborníci opakovaně varují před používáním přímotopů s ventilátorem. Mnoho lidí mohou lákat vzhledem k tomu, že se pyšní poměrně nízkou pořizovací cenou a zároveň schopností rychle vyhřát místnost. Pravdou ale zůstává, že se s nimi pojí velká řada nevýhod.
Hasiči upozorňují, že u nich může snadno vzniknout i přehřátí a potenciální požár. Jejich spirály se totiž zahřívají na velmi vysokou teplotu. Pokud je náhodou zakryjete (třeba mokrým ručníkem), vzduch nemůže volně proudit a přístroj se zahřívá. Riziko vzplanutí tak roste. Obzvláště starší modely pak nemusí být vybaveny pojistkou proti přehřátí, čímž rovněž stoupá riziko.
V čem se liší klasický přímotop od přímotopu s ventilátorem
U klasického přímotopu teplo vzniká na topných spirálách nebo deskách, které ohřívají okolní vzduch. Chladný vzduch se nasává směrem odspodu a putuje vzhůru ohřátý.
U varianty s ventilátorem se uvnitř přímotopu nachází ventilátor, který rozfoukává vzduch přes horké spirály. Díky tomu se teplo šíří mnohem rychleji a pocitově tak dochází k rychlejšímu ohřátí místnosti. Provoz těchto spotřebičů je však hlučnější, dochází k víření prachu i většímu vysušování vzduchu.
Jaká je spotřeba energie u přímotopů
Konkrétní spotřeba energie samozřejmě vždy závisí na konkrétním modelu. Jako příklad můžeme uvést přímotop s ventilátorem o příkonu 2000 W. Pokud běží jednu hodinu naplno, spotřebuje 2 kWh. Při ceně elektřiny 6 Kč za 1 kWh to znamená cenu 12 Kč za jednu hodinu topení. Pokud vám bude běžet 4 hodiny denně celý měsíc, zaplatíte za jeho provoz necelých 1500 Kč měsíčně. Přímotopy bez ventilátoru mívají příkon často nižší, nicméně jedná se o poměrně zanedbatelné hodnoty. V tomto směru jsou tedy oba přístroje prakticky srovnatelné.
Po jakých alternativách sáhnout
Vzhledem k tomu může dávat smysl poohlížet se po energeticky méně náročných a zároveň bezpečnějších řešeních. Vhodnou alternativou může být například instalace klimatizace s funkcí topení, kterou využijete celoročně. Oproti přímotopu může být toto řešení i trojnásobně účinnější. V létě pak oceníte možnost si prostor rychle příjemně ochladit.
Pokud přesto hledáte spíše přenosný způsob vytápění, může dávat smysl pořízení infrapanelu. Pokud má příkon 600 W a budete jej používat 4 hodiny denně celý měsíc, zaplatíte za jeho provoz zhruba 430 Kč (počítáme cenu elektřiny 6 Kč za 1 kWh). I v tomto případě tedy může být řešení trojnásobně levnější.
Infrapanely navíc fungují na specifickém principu. Místo ohřívání vzduchu produkují infračervené záření, které ohřívá přímo předměty nebo osoby v místnosti. Výsledkem je, že pocitová teplota v prostoru bývá vyšší než skutečná. Nespornou výhodou může být i jejich elegantnější design. Na rozdíl od přímotopu mohou mít podobu obrazu nebo zrcadla a skvěle zapadnout do vašeho interiéru, aniž by ho jakkoliv narušovaly.


























































