Evropa má nový ekologický cíl do roku 2030, podle ministra Havlíčka je nereálný
Evropská komise chce stanovit další cíl v oblasti klimatu a to snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 %. Proti dalšímu rychlému zpřísnění jsou automobilky zasažené koronavirem i ministr průmyslu Havlíček.
Evropská komise v minulých týdnech představila další plán, který by měl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů, které mohou za globální oteplování klimatu o 55 procent ve srovnání se stavem v roce 1990.
Právě radikálním řešením chce EU nasměrovat státy na cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Podle posouzení sociálních, environmentálních a hospodářských vlivů je podle Evropské komise tento plán dosažitelný.
Rychlejší snižování emisí může být další ranou pro automobilky zasažené pandemií
Nový plán by měl revidovat systém Evropské unie pro obchodování s emisemi, posílit politiku v oblasti energetické účinnosti, zvýšit míru využívání obnovitelných zdrojů či zpřísnit normy na CO2 pro silniční vozidla.
Právě další zpřísnění emisí pro silniční dopravu je už nyní
kritizováno automobilkami, které v současné koronavirové pandemii
„lapají po dechu“ a snaží se o co nejrychlejší obnovu trhu s prodejem
nových automobilů. Nová politika EU a s ní související zpřísnění
emisních limitů vozidel by pro ně ale mohla být dalším velkým problémem,
který by mohl ohrozit jak samotný automobilový trh tak i velké
množství pracovních míst v celé evropě, které jsou na něj
navázány.
Evropa chce být první klimaticky neutrální kontinent na světě
Jak ale uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Děláme vše, co je v našich silách, abychom dodrželi slib, který jsme dali Evropanům: učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent na světě. Dnešní den představuje významný milník na této cestě. S novým cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % budeme lídrem na cestě k čistší planetě a zelenému oživení. Evropa vyjde z koronavirové pandemie silnější díky investicím do oběhového hospodářství účinně využívajícího zdroje, podpoře inovací v oblasti čistých technologií a vytváření zelených pracovních míst.“
Nové cíle v oblasti klimatu určené do roku 2030 by podle komise měly
přispět i k oživení Evropy po pandemii. Právě přísné cíle by totiž
měly stimulovat ekonomiku velkými investicemi do
obnovitelných zdrojů, ale i efektivního využívání zdrojů jako je
například snižování energetické náročnosti budov.
Členské státy by také mohly pro realizaci investic do této změny čerpat
finance z fondu NextGenerationEU, který má k dispozici 750 miliard
EUR (téměř 20 bilionů korun) a využít i prostředky za
dalšího programového období EU.
