ČEZ chce výjimku pro emisní limity v elektrárně Prunéřov II prodloužit až do jejího odstavení
Elektrárna Prunéřov II žádá o výjimku z emisních limitů rtuti a prachových částic na dalších osm let. To je ale podle ekologů nesmysl a elektrárna by měla i tak skončit mnohem dříve.
Aktualizováno - 7. 12. 2021, 20:07
Až do roku 2030 by chtěl podle výjimky na emisní limity rtuti a prachu prodloužit provoz uhelné elektrárny Prunéřov II energetický gigant ČEZ. Ten podle ekologů žádá o výjimku, která je ale příliš pozdní a provoz elektrárny podle nich dává smysl nejpozději do roku 2027. Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí DUHA tak budou v rámci správního řízení žádat dřívější odstavení.
Elektrárna by mohla vypouštět ještě větší emise než nyní
Uhelná elektrárna Prunéřov II byla dostavěna v roce 1982 a po modernizaci dokončené v roce 2016 nabízí instalovaný výkon 750 MW. Velmi často ale bývá stejně jako další uhelné elektrárny typu Počerady terčem ekologických organizací, které kritizují další výjimky pro provoz elektráren a jejich velký vliv na znečišťování ovzduší a zdraví obyvatel. Dlouhodobá varování ekologů už potvrdily i další zdroje, například podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2007 patří Počerady na dvanáctou pozici co do počtu vyrobené elektrické energie vůči emisím oxidu uhličitého mezi elektrárnami v Evropě.
Společnost ČEZ, která uhelnou elektrárnu provozuje už letos přitom jednu výjimku na rtuť pro Prunéřov II obdržela, nutno ale dodat, že o hodně kratší. Nová výjimka z emisních limitů rtuti a prachových částic by ale podle ekologů mohla pomoci emise škodlivých částic ještě zvýšit. Elektrárna by tak mohla při schválení výjimky vypouštět místo 1 – 7 mikrogramů rtuti na metr krychlový až 17 mikrogramů. Aktuálně má podle organizace Greenpeace elektrárna povoleno vypouštět 26 mikrogramů na krychlový metr, ale na jednom bloku jen do konce roku 2022, na dalším do konce roku 2023 a na posledním ze tří bloků do dubna 2024.
„Udělení výjimky do roku 2030 by bylo v rozporu se zavedenou správní praxí, podle které nelze v žádném případě udělit výjimku na dobu delší než 8 let. Zároveň musí být v případě udělení výjimky dodržen zákonný požadavek na zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Pokud by měla výjimka trvat až do roku 2030 a provozovatel by zároveň nepodnikl žádné kroky pro minimalizaci dopadů výjimky na lidské zdraví a životní prostředí, lze předpokládat, že tato zákonná podmínka nebude splněna,” řekla Eliška Beranová, právnička Frank Bold.
Energetická firma už potvrdila, že chce s koncem nové výjimky tento uhelný zdroj odstavit. Podle Hnutí DUHA a Greenpeace je ale termín v roce 2030 příliš pozdě. Ve správním řízení se tak organizace budou dožadovat zkrácení doby, ve které dojde k odstavení elektrárny.
„Provozovatelé si začínají uvědomovat, že nemá smysl donekonečna investovat do dílčích stavebních úprav na zachycování škodlivin u starých uhelných elektráren, a tím prodlužovat jejich provoz, ale naopak má smysl je zavírat. V ideálním případě by ale firma ČEZ měla místo žádosti o novou výjimku zavírat bloky elektrárny Prunéřov v termínech, do kterých má nyní udělenou současnou výjimku – celá elektrárna by tedy měla skončit v dubnu 2024. Prodlužovat délku výjimky až na rok 2030 a rozšiřovat ji o další škodliviny je absurdní. Pokud máme utlumit uhlí v následující dekádě, společnost ČEZ by měla elektrárnu Prunéřov II zavřít nejpozději v roce 2027 a ještě předtím uzavřít černouhelnou elektrárnu Dětmarovice a starý blok elektrárny Ledvice.” řekl Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace.
