Čeští vědci vytvořili revoluční materiál, který ochrání i před vodíkovým plamenem

  
Martin Bárta
1. 12. 2022 ▪ 18:14

Vědci z Akademie věd ČR vytvořili nový materiál, který má díky samozhášecímu mechanismu vysokou odolnost vůči teplotám do 1 500 °C. Podle vědců tak bude možné jej využít například v ochranných oblecích i díky jeho vysoké pevnosti a nízké hmotnosti.

Grafenový aerogel odolávající teplotě až 1500 °C
Grafenový aerogel odolávající teplotě až 1500 °C
Foto: AVČR

Tým fyziků a chemiků z Fyzikálního ústavu AV ČR se může pyšnit revolučním vynálezem. Vědcům z multioborového týmu se totiž podařilo vytvořit uhlíkový materiál, který dokáže po určitou dobu odolávat plamenům s teplotou až 1500 °C. Nový materiál by tak mohl sloužit jako účinná ochrana před požáry i jako součást ochranných obleků.

Výhodou, kterou jen málokterý materiál disponuje je podle vědců i to, že na odstínění velmi vysokých teplot stačí jen pouhý milimetr materiálu. To tak zvyšuje množství praktických možností, kde lze materiál z porézního grafenového aerogelu využívat.

Vědcům se materiál podařilo vytvořit pomocí speciální 3D porézní struktury, která zvyšuje teplotní odolnost grafenu o 1000 °C, což je oproti současným materiálům významná hodnota. Běžně totiž grafen vykazuje teplotní stabilitu přibližně do 550 °C.

„V běžném životě se setkáváme s ochrannými nátěry a chemickými úpravami, které zpomalují hoření, avšak poskytují pouze dočasnou prevenci, protože nemění přirozené vlastnosti ochraňovaného materiálu. Vyvinutý materiál má nízkou tepelnou vodivost, a navíc je velmi lehký a pružný. Materiálů, které vydrží obdobně vysokou teplotu při požáru, existuje velmi málo,“ vysvětluje přednosti nového aerogelu Jiří Červenka, vedoucí vědeckého týmu Fyzikálního ústavu AV ČR.

Materiál z dílny Akademie věd ČR současně nabízí velmi nízkou hustotu, která je jen šestkrát vyšší než hustota vzduchu. Zároveň je ale materiál i velmi pevný a pružný. Z hlediska pevnosti jej tak lze srovnávat například s ocelí.

„Materiál by mělo být možné použít i jako vrchní vrstvu nehořlavého obleku, který by odolal vysoké teplotě a zároveň by výborně tepelně izoloval. Podobného principu, který byl použit u grafenového aerogelu, bude nejspíš možné využít i u jiných materiálů,“ vysvětluje spoluautor výzkumu Martin Šilhavík.




Štítky: Věda Vodík Akademie věd ČR AVČR
Zdroj: Akademie věd ČR