Úřady si letos posvítí na odběr vody ze studní. Za chybějící povolení hrozí až půlmilionová pokuta

Ačkoliv žije mnoho lidí v domnění, že na svém pozemku mohou provádět co­koliv se jim zamane, třeba si postavit studnu a čerpat z ní neomezeně vodu, zákon na to má jiný pohled. A pokud ho majitel studny nezná, může nevědomky riskovat pokutu ve výši desítek až stovek tisíc korun. Právě v létě, kdy dochází ke zvýšenému využívání vody, například na zalévání zahrad, si mohou úřady na nelegální odběry vody posvítit. Čerpání podzemní vody totiž podléhá jasným pravidlům, která detailně popisuje zákon o vodách (č. 254/2001 Sb.). 

Jak je to s vodou pod vaším pozemkem? 

Některé majitele překvapí především fakt, že voda, která se nachází pod jejich pozemkem, není automaticky jejich majetkem, protože se nejedná o součást pozemku. Podle vodního zákona jde totiž o oh­roženou a nenahraditelnou složku životního prostředí, se kterou musí být náležitě – a především udrži­telně – nakládáno. Proto fyzickým i právnickým osobám nastavuje postupy pro její využívání. Ty mimo jiné vyžadují, aby majitel studny získal povolení, které ho opravňuje s podzemními vodami nakládat. 

Pokud byste si tedy chtěli na zahradě postavit studnu, budete muset řešit nejen stavební povolení na stavebním úřadě, ale i povolení k nakládání s podzemními vodami. Někdo se může setkat i se situací, že koupí dům s pozemkem, na kterém studna už stojí. Samotná existence studny ale majitele neopravňuje jejím prostřednictvím z podzemního zdroje vodu čerpat. Stěžejní je totiž opět po­volení k nakládání s podzemními vodami od vodoprávního úřadu, který se nachází na obecních úřadech s rozšířenou působností. 

Historické studny mají výjimku – žádná povolení nepotřebují. , ...

Povolení potřebuje každá studna, kromě…

Ale jak zjistit, jestli ho už vaše studna má? Pokud vám při předání domu byly dodány dokumenty týkající se stavby a povolení čerpat vodu ze studny, můžete čelit dvěma situacím. Buďto studna vznikla legálním způsobem, ale předchozí majitel vám potřebné do­klady nepředal, což můžete zjistit jeho kontaktováním, ne­bo máte na pozemku „černou stavbu“. V tom případě je možné pokusit se získat od stavebního úřadu dodatečné povolení a takovou studnu za poplatek zpětně zlegalizovat.

Pokud však studna vznikla před rokem 1955, nutnost po­volení se na ni nevztahuje, a to jak stavebního, tak k odběru vody. Historické studně, které slouží pouze pro osobní potřebu domácnosti, jsou totiž od těchto povinnos­tí osvobozené­. K takovým stavbám je ovšem potřeba vést dokumentaci – a mnohdy není snadné jejich rok založení prokázat. 

Ani s povolením v kapse nemusí být vyhráno 

I když máte povolení, musíte dodržovat požadavky úřadu – například maximální odběr vody. , ...

To, že jednou povolení úřad vydal, ještě neznamená, že může majitel ze studny čerpat vodu bez omezení. V první řadě je nutné dodržovat rozsah a účel, na který bylo povolení vydáno. Pokud by se například změnilo nakládání s vodou z osobní potřeby na komerční účel, pro úřady by to bylo výrazné pře­kročení opráv­nění. Kromě změny účelu by totiž pravděpo­dobně došlo i k překročení maximálního povoleného odběru. 

Povolení k nakládání s vodou ze studny má také pouze omezenou platnost, protože se vždy vydává na určitou dobu. Neplatí tedy, že majitel jednou podá žádost a bude mít vystaráno natrvalo. Pokud pak budete v odběru vody po­kračovat i po vypršení platnosti, právě to může být jedním z častých důvodů úřední kontroly. 

A pokud povole­ní chybí, hrozí pokuta, která se podle § 116 vodního zákona může pro fyzické osoby vyšplhat až na 500 tisíc korun. Co roz­hodně o konkrétní výši? Odvozuje se především od objemu odebírané podzemní vody. Zákon stanovu­je konkrétní saz­bu 70 korun za jeden metr krychlo­vý.