Větrné elektrárny by mohly nahradit část energií z Ruska, brzdí je však náročná administrativa
Výstavbu nových větrných elektráren v Česku dál brzdí náročná administrativa a dlouhý povolovací proces. V Německu je přitom tento proces možné zvládnout za poloviční čas. Podle odborníků by energie z větru mohla nahradit významnou část elektřiny vyráběné za pomoci energií z Ruska.
Na 15. června připadá každoročně mezinárodní den větrné energie, která je jedním z hlavních pilířů přechodu na obnovitelné zdroje energie. Ne však v Česku. Kvůli náročným povolovacím procesům, v tuzemsku vzniká stále jen hrstka nových větrných turbín, které by přitom mohly nahradit významnou část energie získávané z uhlí nebo zemního plynu.
Podle odborníků navíc mohou být větrné elektrárny jedním z klíčových zdrojů v mixu, který by měl pomoci Česku ale i Evropské unii zbavit se závislosti na dovozu energií z Ruska. Pro rozvoj větrných elektráren bude ale nutné zásadně zkrátit dobu, která je potřebná k vyřízení všech povolení.
Jak uvádí Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) – v současnosti trvá získání povolení pro větrnou elektrárnu v Česku v nejlepším případě sedm let, většinou je ale tato lhůta delší a leckdy se tak dostane i nad deset let. Pro srovnání přitom Janeček uvádí stejný povolovací proces v Německu, který trvá jen čtyři roky. I přes to byl ale už před několika lety považován za neobratný, a tím brzdící celý rozvoj větrné energetiky.
„Pomocí energie z obnovitelných zdrojů lze do pěti let nahradit 10 až 20 % ruského plynu. Zhruba desetinu z této úspory dodají nové větrné elektrárny, jejichž výkon se do pěti let může zdvojnásobit. Společně s nově vybudovanými fotovoltaickými a malými vodními elektrárnami by ročně vyrobily 2,7 milionu megawatthodin, což odpovídá roční spotřebě čtvrtiny obyvatel Česka. Výkonově flexibilní bioplynové stanice jim budou v síti krýt záda a navíc plnit potrubí biometanem. Základní podmínkou je ovšem rychlý start pětiletého projektu, jak se zbavit dovozu energií z Ruska, o němž hovořil premiér Petr Fiala ve svém nominačním projevu před dvěma měsíci,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Tuzemské větrné elektrárny v současnosti pokrývají zhruba 1 % spotřeby elektřiny v ČR. To je tak jedenáctkrát méně než v sousedním Rakousku, které má ale s Českem srovnatelné geografické podmínky. Česko by tak mohlo z větrné energie pokrývat mnohem větší část spotřeby, nutné ale budou razantní změny v zákonech a zrychlení povolování, na čemž se shodnou jak odborníci na obnovitelné zdroje, tak i ekologické organizace, které přechod na OZE vidí jako hlavní pilíř pro opuštění energií z Ruska.
