Řekl, že nechá zahradu zarůst divokými květinami. Sousedi ho měli za blázna. Dnes mu závidí

Přesto se někteří lidé občas rozhodnou jít proti proudu a nechají svou zahradu zarůst divokými rostlinami. Ačkoliv by leckoho napadlo, že výsledek takového přístupu nemůže být v žádném případě v porovnání s udržovanými zahradami lepší, realita vás někdy může přesvědčit o opaku. 

Divoká zahrada aneb když je zahradníkem sama příroda 

Své o tom ví pan Miroslav, který má zahradu nedaleko Nového Města na Moravě:

„Když jsem dospěl k rozhodnutí, že nechám svou zahradu kompletně zarůst divokými rostlinami, sousedi si dělali srandu, že to prý nemůže dopadnout dobře. Výsledek byl ale natolik ohromující, že mi nakonec sami od sebe přišli přiznat, že se mýlili a nyní mi trochu závidí. Uvědomili si totiž, kolik výhod tento přístup nabízí a jak výrazně lépe může divoká zahrada vypadat ve srovnání s nakrátko posekanými trávníky.“

Proč má divokou zahradu v oblibě stále více lidí?

V poslední době popularita divokých zahrad výrazně narůstá. Důvodů, proč tomu tak je, existuje hned několik. Především však lidem imponují minimální nároky na údržbu a přirozený přírodní vzhled. Nezkrocená elegance může být v souvislosti s přírodou zkrátka okouzlující. 

Asi nejšlechetnější důvod, proč se někteří pěstitelé přiklánějí k tomuto způsobu pěstování, pak souvisí s ekologií. Lidé se stále častěji zamýšlejí nad tím, jak mohou přírodě pomoci – nutí je k tomu klimatická krize, ubývající hmyz (zejména klíčoví opylovači, jako včely a čmeláci) i rostoucí důraz na udržitelný životní styl.

Někteří z nich si začali pokládat otázky, zda je skutečně nezbytné pravidelně sekat trávník nakrátko, používat pro údržbu rostlin celou řadu různých chemických prostředků či vyhrazovat rostlinám omezený prostor. Ačkoliv je totiž výsledkem perfektně uhlazená scenérie, z ekologického hlediska tento přístup ničemu neprospívá, ba naopak škodí.

Pravidelné sekání může ničit přirozené životní prostředí celé řady živočichů. Používání chemických prostředků pak zase v mnohých případech hubí užitečné mikroorganismy a zvířata. 

Naopak divoká zahrada poskytuje životní prostor širokému spektru živočichů, mezi něž patří například velmi prospěšní motýli. 

Divoká zahrada přitahuje pozornost motýlů i jiných živočichů. , Shutterstock...

Výhody a nevýhody divoké zahrady

Divoká zahrada se může ve srovnání s tradičními pěstitelskými přístupy, které vyžadují pravidelnou lidskou pozornost, pyšnit celou řadou výhod. Mezi ty nejvýznamnější se řadí:

• Estetická rozmanitost: Ve srovnání s jednotvárnými zelenými trávníky či udržovanými zahradami jsou divoké zahrady velmi pestré. Na jaře je rozjasní prvosenky nebo pomněnky, v létě budou potěchou pro váš zrak třeba vlčí máky, kopretiny nebo chrpy a na podzim vás okouzlí zlatavé třapatky či vysoké traviny. 

• Nižší nároky na údržbu, časová úspora: O divokou zahradu se stará především sama příroda. Namísto každodenní péče ji stačí párkrát za rok posekat a čas od času zalít, pokud je zrovna sušší období. Díky tomu ušetříte nemalé množství času. 

• Finanční úspora: Jelikož nebudete potřebovat žádné chemické prostředky ani kupovat semena drahých rostlin, ušetříte každým rokem nezanedbatelnou částku.

• Ekologický přínos: Jak bylo již zmíněno, divoké zahrady představují přirozený domov pro celou řadu různých živočichů, z nichž někteří jsou velmi prospěšní. 

Divoká zahrada je velmi pestrá. , Shutterstock...

Na druhou stranu je nutné počítat i s negativními stránkami tohoto přístupu, a to především v podobě výskytu plevele. Jakmile přestanete o zahradu důkladně pečovat, může ji zaplavit plevel.

Někteří zahradníci proto volí kompromis - na zahradě sice nechají růst divoké rostliny, ale zároveň pravidelně odstraňují invazivní druhy. Tento přístup může být nejen velmi praktický, ale rovněž prospívá přírodě.