Krbová kamna a kotle na plyn čeká zákaz, ať chceme nebo ne

Krbová kamna, která se stala jedním z hlavních způsobů vytápění v mnoha domácnostech po nástupu energetické krize ale i kotle na plyn, který energetickou krizi v ekonomické válce s Ruskem rozpoutal. Právě tyto dva v současnosti nejvyužívanější způsoby vytápění by v příštích letech mohl potkat rychlý konec, ať chceme či ne.

Pro miliony Evropanů v současnosti vytápění dřevem tvoří jednu ze záchranných lan v energetické krizi, při které ceny energií v čele s elektřinou, plynem ale i cenou tuhých paliv dosahují extrémních čísel. Následující roky hlavně po tom, co se ceny energií přiblíží zpět cenám před začátkem invaze na Ukrajinu a začátkem energetické krize, ale čeká konec.

Ačkoliv země Evropské sedmadvacítky v posledních měsících spalování uhlí a dřeva spíše podporují (jelikož jim vlastně nic moc jiného nezbývá), konec těchto způsobů vytápění v domácnostech, ale i firmách je už nejspíš nevyhnutelný.

Samotná krbová kamna jdou totiž proti mnoha závazkům EU o snižování emisí prachových částic, které znečišťují ovzduší a stojí za stovkami tisíc předčasných úmrtí ročně po celé Evropské unii. EU už přitom v současnosti chystá další zpřísňování limitů těchto látek, které by mohly brzy po skončení energetické krize poslat krbová kamna a některé kotle do předčasného důchodu.

Krbová kamna totiž sama o sobě patří mezi největší producenty emisí prachových částic PM 2.5 nebo látky zvané benzo(a)pyren, který je považován za karcinogen.

Zájemců o vytápění v krbových kamnech před letošní zimou razantně přibylo, což ostatně potvrdila například mluvčí největšího tuzemského e-shopu Alza.cz Daniela Chovancová: „Enormní růst zájmu jsme zaznamenali v kategorii kamen a krbů, kterých jsme letos prodali dvojnásobek toho, co za stejné období v roce 2021. Poptávka byla ještě výrazně vyšší, nicméně jako prodejci jsme byli limitovaní kapacitami našich dodavatelů.“

Právě tato situace by už letošní zimu mohla podle Českého hydrometeorolo­gického ústavu vyústit k velmi nízké kvalitě ovzduší, kterou budou přiživovat právě krbová kamna a špatný způsob vytápění v nich. Tyto odhady přitom už potvrzují i současná data o stavu ovzduší, které shromažďuje například server IQAir.com.

Situace, která se tak v letošní topné sezóně ukáže by mohla být dalším hřebíčkem do rakve krbových kamen a dalších lokálních topenišť, která produkují velké množství emisí škodlivých částic.

Stejně problémová budoucnost ale čeká i plynové kotle, u nich sice není problematika emisí pevných částic a skleníkových plynů příliš výrazná, jejich zákaz ale přijde spíše z důvodu nedostatečných zásob plynu, které i přes dodávky z jiných zemí než z Ruska nebudou pro bezemisní budoucnost EU ideální.

V případě plynových kotlů lze ale do budoucna částečně uvažovat nad náhradou jejich hlavního zdroje energie, kterým je zemní plyn. Ten by v budoucnu podle plánů plynařů mohl být téměř úplně nahrazen bezemisním vodíkem.

Téměř jisté ovšem je, že současná energetická krize bude mít na svém konci mnoho vítězů i poražených. Vítězi by se měly stát hlavně obnovitelné zdroje energie a přechod na bezemisní vytápění domácností v čele s tepelnými čerpadly. Poraženými pak budou hlavně takzvané špinavé zdroje vytápění, tedy krby či kotle. Dalším poraženým k jehož konci přispěl zřejmě sám jeho největší dodavatel – Rusko bude zemní plyn, který v EU po současných zkušenostech nejspíše nečekají světlé zítřky.

Tento článek je vyjádřením názoru či komentáře autora.
Mimo stylistických úprav není článek nijak editován.