Přestaňme si lhát, plyn není a nebude přechodné palivo od uhlí k zeleným zítřkům

Konec uhlí, který je v posledních letech stále více skloňovaný se změnou klimatu by měl mít podle některých politiků jasného nástupce – plyn. Ten ale není ani nyní dočasnou náhradou za uhlí do doby, než plně přejdeme na bezemisní zdroje. Ukazují na to i statistiky mnoha zemí, které výrobu energie z uhlí omezily.

Konec uhlí ≠ vyšší spotřeba plynu

Krásným příkladem tak může být Velká Británie, kde se od roku 2012 trvale snižuje spotřeba uhlí na výrobu energie. V posledních letech se tak výroba elektřiny z uhlí držela pod 5 % z celého energetického mixu. Stejně tak ale stagnovala spotřeba zemního plynu.

Právě zkušenosti z Velké Británie ale i dalších států ukazují na to, že plyn, ačkoliv to mnoho politiků očekává, nebude dočasnou náhradou za uhlí do doby než dojde k úplnému odstranění emisních zdrojů. Británie navíc chystá do roku 2024 vyřadit z provozu všechny uhelné elektrárny. A světe div se, spotřeba plynu neroste, ale dlouhodobě stagnuje nebo klesá.

Odpojování uhelných elektráren ze sítě tak nebude mít náhradu v elektrárnách plynových ale spíše v obnovitelné energii. Ta ostatně meziročně stále rychleji nabírá na síle přičemž poslední měsíce růstu ještě pomáhají vysokými cenami plynu.

Plyn tak není a nejspíš ani nebude přechodným palivem ani v energetice a ani v dopravě. Ostatně tam je to zřetelné na statistikách. Prvenství v růstu prodejů u nových vozidel totiž v mnoha zemích vyhrává na plné čáře elektromobilita. Zájem o plyn v dopravě je nyní hlavně u těžších vozidel typu autobusů či nákladních vozidel. Tam má v posledních letech stlačený zemní plyn (CNG) stále své zákazníky.

CNG v dopravě se ale prosazuje hlavně díky nižší ceně oproti stejným vozidlům na elektřinu. Rychlejší rozvoj vodíku a snižování cen elektrických vozidel ale může přinést rychlé změny i do tohoto segmentu vozidel.

Tento článek je vyjádřením názoru či komentáře autora.
Mimo stylistických úprav není článek nijak editován.