Děravější silnice víc než kdy dřív? Můžou za to elektromobily
Elektromobilita by v příštích letech mohla v Česku znamenat i výrazné zvýšení výdajů na opravu silniční infrastruktury. Ta by totiž kvůli těžkým vozidlům byla více vytěžována a tím rychleji degradovala. Bez velkých investic nás čekají silnice děravější než kdy dříve.
Na opravy silnic míří z rozpočtu státu, ale i krajů a měst obrovské peníze. Ty by přitom v příštích letech mohly ještě výrazněji vzrůst kvůli masivnímu rozšiřování elektromobilů. Ty totiž díky své váze zvýší opotřebení asfaltu, a tak se můžeme těšit na výrazně větší množství výmolů.
Přestože v Česku bylo na konci loňského roku podle dat Ministerstva dopravy registrováno necelých 23 tisíc elektromobilů, trend přechodu na elektrická vozidla u nás roste. Ačkoliv podle statistik stále zůstáváme na chvostu Evropské unie v počtu těchto vozidel, s příchodem nových modelů se jejich rozšíření nevyhne ani Česku.
Už v následující dekádě by se tak Česko mohlo stejně jako další země potýkat s nutností větších investic do silniční infrastruktury, kterou si elektrická vozidla vyžádají. Elektrická vozidla sice šetří hmotnost díky tomu, že neobsahují standardní spalovací motor a všechny jeho součástky, oproti tomu ale mají výrazně těžší baterii.
Ukázat to lze na příkladu zatím jediného čistého elektromobilu z dílny mladoboleslavské Škody Auto. Model pod označením ENYAQ iV má ve výbavě 80X 195 kW 4×4 udávanou pohotovostní hmotnost 2195 kilogramů. Podobný neelektrický model KODIAQ s motorizací 2,0 TDI DSG 4×4 147 kW 4×4 má ale pohotovostní hmotnost „pouze“ 1767 kg, tedy o celých 428 kilogramů nižší.
Vyšší hmotnost vozu pak znamená vyšší opotřebení pneumatik (které mimochodem produkuje vyšší emise prachových částic), ale také vyšší tlak na asfalt a tím jeho rychlejší opotřebení.
Je samozřejmě jisté, že váha elektromobilů bude mít na stav silnic výrazně nižší vliv než nákladní automobily, které silnice ve velkém přetěžují a stát zatím není schopen jejich váhu regulovat či přetěžování odměnit pokutou kvůli nefunkčním vysokorychlostním vahám.
Údržba nejen dálnic stojí přitom v Česku už v současnosti stále více peněz, jelikož jsou stále přetěžovány, ale také rychle zastarávají a jejich materiál tak degraduje.
Jen v loňském roce tak mělo Ředitelství silnic a dálnic na opravy silnic přes patnáct miliard korun, v letošním roce by podle plánů mohlo utratit až 24 miliard. Další finance pak do oprav investují i obce a kraje.
Při nárůstu počtu elektromobilů, které budou svojí vahou klást vyšší nároky na infrastrukturu, by se tak roční výdaje mohly brzy dostat i přes 30 miliard korun. V opačném případě při zachování současných investic by mohly být silnice děravější než kdy dřív.
Stejný problém přitom už nyní začínají řešit země, kde je rozmach elektrického pohonu u osobních vozidel výrazně dál. Například data z Velké Británie ukazují, že rozpočet na opravu výmolů v loňském roce vzrostl zhruba o 16 procent. Velkou část z toho přitom odborníci přisuzují právě těžším vozidlům, jako jsou elektromobily, ale i velká SUV, jejichž obliba stále roste.
Tento článek je vyjádřením názoru či komentáře autora.
Mimo stylistických úprav není článek nijak editován.
