Evropský plán RePowerEU míří správně, účinky ale budou minimální
Evropský plán RePowerEU, který má snížit závislost na ruských fosilních palivech má podle ekologických organizací trhliny. Místo výstavby nové fosilní infrastruktury by podle organizace Greenpeace mělo docházet k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů.
Strategie RePowerEU, která nastavuje plán odchodu zemí EU od ruských fosilních paliv do roku 2027 má podle ekologických organizací ambice podporovat obnovitelné zdroje energií a zvyšovat energetickou účinnost i energetické úspory. Problémem ale podle zástupců organizace Greenpeace je to, že nezajistí nezávislost na režimech jako je ten ruský ani nezlepší energetickou politiku v souladu s cílem stanoveným Pařížskou klimatickou dohodou.
Nový balíček RePowerEU, který EU představila obsahuje aktualizaci legislativy Fit for 55. Evropská komise změnou plánuje navýšit kapacitu výroby solární a větrné energie i větší využití tepelných čerpadel. Aby k tomu mohlo dojít, chce komise zmírnit administrativní bariéry, které výstavbě obnovitelných zdrojů energie brání a zpomalují tak jejich rozšiřování. V mnohem větší míře nyní EU počítá i s využitím zeleného vodíku, který by měl být využíván hlavně jako náhrada pro sektory v nichž není možné využívat jiné zdroje, typicky tedy v průmyslu.
Snížení závislosti na plynu z Ruska by měl podpořit i plán na diverzifikace portfolia zemního plynu. Větší roli by tak měl získat i zkapalněný zemní plyn (LNG), pro který chce EU rychleji vystavět novou infrastrukturu.
Podle ekologů má ale plán velké trhliny. Hledání nových alternativních dodavatelů paliv z Izraele nebo USA totiž není cesta k nahrazení nestabilních dodávek fosilních paliv z Ruska. Hlavním řešením by tak měl být hlavně odklon od těchto paliv. Ten je přitom už podle dřívější studie společností Ember, E3G, RAP a Bellona v případě ruského plynu možný už do 3 let, a to i bez budování dodatečné fosilní infrastruktury. Mimo odklonu od fosilních paliv ale bude nutné i snižování spotřeby energií a spolupráci v rámci energetické politiky na úrovni celé EU.
„Zjednodušení a zrychlení povolování výstavby a připojování obnovitelných zdrojů je správný krok. Tváří tvář brutální ruské invazi na Ukrajině nesmíme ztrácet čas dohadováním, musíme stavět a instalovat. Malé zdroje není nutné zatěžovat povolováním. U větších je potřeba dbát na zájmy ochrany přírody a biodiverzity. Pro větrné a velké pozemní fotovoltaické elektrárny je nutné vyčlenit dostatečné území pro výstavbu (kde bude povolování výrazně zjednodušené). Pro efektivní využití biomasy musí být stanoveny jasné limity s ohledem na ochranu lesů, půdy i potřebnou produkci potravin a materiálů,“ uvádí Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.
