Češi doma dělají jednu nehygienickou věc pořád dokola. Myslí si, že je to normální, ale cizinci z toho mají "husinu"

Udržet si doma perfektní čistotu je priorita pro většinu z nás. Pravidelně tak myjeme nádobí a celou kuchyň, vytíráme podlahy, utíráme prach, leštíme okna a investujeme do čisticích prostředků. Paradoxně se ale při většině těchto činností dopouštíme jednoho přešlapu, kvůli kterému si roznášíme bakterie a nečistoty po celé domácnosti. A nejčastěji se to děje přímo tam, kde připravujeme jídlo. Hygiena v kuchyni totiž není jen o tom, že se linka na pohled leskne. Skutečné nebezpečí bývá neviditelné a my mu nevědomky vytváříme ideální podmínky pro život.

Pohodlí, které se nevyplácí

V mnoha domácnostech existuje jeden univerzální hadr nebo utěrka. Ráno utřeme linku, po obědě nádobí, pak stůl, ruce a večer ještě drobek na zemi. Důvod, proč si většina z nás takto počíná, je prostý. Stojí za tím především pohodlí, šetrnost a pocit, že utěrka na čisté nádobí přece nemůže být špinavá. Ta je navíc nejčastěji hned po ruce, a tak po ní při každé příležitosti bez rozmyslu sáhneme.

Češi jsou obecně zvyklí být šetrní a zbytečně nevyužívat jednorázové věci nebo nešpinit prádlo. Používat jednu utěrku déle tak působí ekologicky i ekonomicky. Problém je, že mikroorganismy díky tomu dostávají ideální podmínky k přežití i množení.

Hadry a utěrky jsou často plné bakterií a mikroorganismů , ...

Proč je hadr „na všechno“ hrozba?

Kuchyňská utěrka je v podstatě biohazard v látce. Studie opakovaně potvrzují, že vlhké textilie v kuchyni jsou největším ložiskem bakterií v celé domácnosti a často předčí i záchodové prkénko. Pokud jednou utěrkou utřete linku po krájení kuřete (i poté, co ji omyjete například mokrou houbičkou) a následně do ní utřete čisté talíře, dochází k takzvané křížové kontaminaci.

Mezi nejčastější nezvané hosty v utěrkách patří Salmonella a Campylobacter, což jsou bakterie ze syrového masa. Dále pak E.coli, která je odborníky považovaná za indikátor fekálního znečištění a často se přenese ze špatně umytých rukou. V neposlední řadě se setkáváme i se stafylokoky, které se množí při kontaktu s kůží.

Obrovskou chybou je pak sušení utěrky na radiátoru. Mnoho lidí si myslí, že teplo bakterie zahubí. Opak je pravdou. Teplo z topení v kombinaci se zbytkovou vlhkostí v textilních vláknech vytváří dokonalý inkubátor. Bakterie se v tomto prostředí množí ještě rychleji. Výsledkem je pak onen typický „kyselý“ zápach utěrky, což není nic jiného než produkt rozkladu a množení mikroorganismů.

Utěrky bychom měli pravidelně měnit a prát na co nejvyšší teploty , ...

Jak hadry správně používat, prát a udržovat v čistotě

Změna návyků nemusí být drahá ani složitá, vyžaduje jen systém. Pokud se nechcete vzdát látkových utěrek ve prospěch papírových, v první řadě dbejte na striktní rozdělení utěrek v domácnosti. Mějte v kuchyni minimálně tři různé utěrky. Jednu výhradně na nádobí, druhou na ruce a třetí – mikrovláknovou nebo houbičku – na pracovní plochy. Ideálně si je odlište barevně.

Použité hadry měňte denně. Pokud vaříte pro celou rodinu, utěrka by měla jít do koše na prádlo každý večer (zejména pokud je mokrá či znečištěná). Špinavé utěrky perte vždy minimálně na 60 °C a vyhněte se aviváži. Ta obaluje vlákna, což snižuje savost utěrky a paradoxně pomáhá držet nečistoty uvnitř struktury látky. Vyprané utěrky ještě vysušte v sušičce. Pokud ji nemáte, je nejlepší je přežehlit a napařit žehličkou.