Češi doma schovávají věc po rodičích, kterou by klidně vyhodili. Dnes má cenu luxusní dovolené
Na půdě, ve sklepě nebo v garáži můžeme mít schovanou spoustu věcí, které nepotřebujeme, ale nevyhodíme je, protože je máme po (pra)rodičích. Někdy mezi ně patří i zařízení používané především pro záznam a reprodukci zvuku, které lze aktuálně prodat za cenu luxusní dovolené.
Jedním z průvodních jevů socialistického Československa byl nedostatek zboží. Nejednalo se jen o exotické ovoce, ale také o elektroniku. Na trhu se obvykle nevyskytovaly kvalitní výrobky předních světových značek, běžně k dispozici však nebyly ani produkty, které vyráběla domácí Tesla. Lidé u nás přesto po elektronice toužili a obstarávali si ji různými způsoby. Žádaným artiklem byl například jeden velký, těžký „krám“, který dnes sběratelé milují. Prodat ho proto lze i za desítky tisíc korun.
Tohle byl kdysi výkvět techniky
Audio- a videokazety, cédéčka či devédéčka, gramofonové desky nebo diskety. To všechno jsou média pro záznamová zařízení, která se používala v dobách minulých. Jedno důležité ovšem ve výčtu chybí. Jedná se o magnetofonové pásky. Princip takového záznamu přitom existuje už století a čtvrt. V roce 1900 ho poprvé předvedl dánský inženýr Valdemar Poulsen a příslušné zařízení nazval telegrafon. Prosadil se ovšem jiný název. Cívkové neboli kotoučové magnetofony následně ušly dlouhou cestu a jednu dobu byly oblíbené po celém světě.
Cívkové neboli kotoučové magnetofony byly velmi populární
, ...
Proslavily se především švýcarské, německé, japonské či americké výrobky. K nám se často dostávaly zvenčí. V Československu se první cívkové magnetofony začaly vyrábět v roce 1956. Největšími tuzemskými výrobci byly Tesla Liberec, Tesla Pardubice a Tesla Přelouč. Už v 70. letech ovšem začaly být cívkové magnetofony vytlačovány magnetofony kazetovými. Přesto je mnozí lidé používali ještě dlouho poté. Mezi sběrateli je ostatně tahle spotřební elektronika populární dodnes.
Prodat je lze za desetitisíce korun
Výhoda kotoučových magnetofonů spočívala v tom, že se na pásek vešlo velké množství muziky. Podle odborníků se dala na jednu stranu nahrát hodina a půl skladeb, což zhruba odpovídalo dvěma gramofonovým deskám. Z tuzemských modelů byla známá především řada Tesla Sonet. Takový Sonet Duo se u nás stal doslova legendárním cívkovým magnetofonem v kufříku. Tahle řada se vyráběla v letech 1958 až 1966, ale populární byla ještě v 80. letech. A v bazarech se prodává i v současné době.
Na Aukru se Tesla Sonet Duo ANP 202 aktuálně prodává za 1 500 korun, cena ale může být i (výrazně) vyšší
, ...
Vyšší cenu ovšem mají cívkové magnetofony zahraniční provenience. Aktuálně najdete na online bazarech třeba model Pioneer RT-1020L, který se začal vyrábět v roce 1973, za 55 tisíc korun bez příslušenství a za 65 tisíc korun s příslušenstvím (cívky atd.). To už může být cena luxusní dovolené. Za pětimístnou částku se prodávají třeba i výrobky Philips nebo Lyrec, což byla značka, která se proslavila vysoce kvalitními produkty. Pocházela přitom právě ze země Valdemara Poulsena.
Jaká zařízení mají nejvyšší cenu?
Záleží na mnoha faktorech. Značka, model a stáří jsou jen jedněmi, tedy nikoli jedinými aspekty, které mohou šponovat cenu směrem vzhůru. Důležitou roli hraje rovněž funkčnost a vzhled. Sběratelé platí nejvyšší částky za technicky plně funkční a vizuálně dokonalé výrobky. Každé poškození tedy může být znát. Více se ostatně často platí za kousky, které byly odborně vyčištěny a odzkoušeny. Máte-li tedy doma cívkový magnetofon po rodičích, nejprve zjistěte, v jakém je přesně stavu.
Kde zjistit konkrétní cenu? Starší elektroniku vykupují někteří její prodejci. Využít je možné rovněž srovnání s produkty nabízenými na aukčních portálech či online bazarech. Cívkový magnetofon lze vzít také za odborníkem ve vašem okolí, případně se na jeho cenu zeptat v některém z diskusních fór na internetu.
