Upozornění pro majitele nemovitostí: Od října 2025 začne platit nové pravidlo. Jeho ignorování vás vyjde draho
V České republice se blíží změna, která zasáhne majitele nemovitostí napříč regiony. Netýká se rekonstrukcí, energetických štítků ani nových daní - dopadne na způsob, jak se hodnotí peníze v domácnostech a co všechno je nutné umět doložit. Kdo ji podcení, riskuje zásah do rozpočtu, který se může nepříjemně prodražit.
Nová pravidla mají přinést větší spravedlnost a odrážet skutečné životní náklady, zároveň ale nastaví přísnější kontrolu. A kdo na to nebude připraven, může čelit důsledkům, které zasáhnou jeho celkovou finanční stabilitu.
Jak funguje nová dávka státní sociální pomoci (DSSP)
Dávka státní sociální pomoci, někdy označovaná jako „super dávka“, sjednocuje čtyři dosavadní příspěvky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Namísto čtyř různých řízení bude stačit podat jednu žádost, kterou bude možné vyřídit i online. Reforma se začne uplatňovat od října 2025 pro nové žadatele a do dubna 2026 se rozšíří na všechny příjemce.
Každá složka nové dávky má jasně stanovený účel. Složka na živobytí je určena domácnostem s příjmem do 1,43násobku životního minima a nahrazuje dosavadní příspěvek na živobytí. Složka na bydlení zohledňuje fakt, že v řadě domácností přesahují náklady na bydlení 30 % příjmů - tato část má pokrýt rozdíl, aby lidé nebyli nuceni volit mezi základními potřebami a placením nájmu či energií. Součástí je i energetický paušál, což má velký význam v době kolísajících cen energií.
Rodiny s dětmi mohou čerpat bonus na dítě, který je podmíněn pravidelnou školní docházkou. Cílem je zajistit, aby děti skutečně chodily do školy a rodiny měly motivaci podporovat vzdělávání. Poslední složkou je pracovní bonus, ten může navýšit dávku až o 40 %, pokud je některý člen domácnosti zaměstnán. Stát tím zdůrazňuje, že sociální systém má podporovat aktivitu a ne pasivní setrvávání na dávkách.
Součástí reformy je také přehodnocení životního minima. Nově má lépe odrážet reálné náklady rodin, protože dosavadní částky byly dlouhodobě kritizovány jako nereálné a nedostačující.
Majetkový test a omezení pro vlastníky nemovitostí
Největší změnou, která vyvolává diskuse, je zavedení majetkového testu. Domácnosti už nebudou posuzovány jen podle příjmů, ale také podle jejich majetku. Povolená je jedna nemovitost určená k trvalému bydlení a navíc rekreační objekt, pokud je ve vlastnictví déle než tři roky. Další nemovitosti jsou překážkou pro čerpání dávky.
Do posuzování se promítnou také finanční rezervy. Limit úspor je stanoven na 200 000 korun pro prvního člena domácnosti a 50 000 korun pro každého dalšího člena. Maximální hranice je 400 000 korun pro domácnost s pěti a více členy. Překročení tohoto limitu znamená, že na dávku nebude možné dosáhnout.
Majitelé více nemovitostí, kteří podají žádost a zamlčí skutečný stav, riskují odebrání dávky a nutnost vracet už vyplacené peníze. K tomu mohou přijít finanční sankce. Systém bude propojený s katastrem nemovitostí i dalšími registry, takže odhalení nesrovnalostí bude snazší než dosud.
Pokud majitel více domů či bytů nebude chtít přiznat realitu, může se mu to vrátit v podobě vysokých náhrad a ztráty nároku na veškeré dávky.
Dopady reformy a co to znamená pro domácnosti
Pro domácnosti s nízkými příjmy je zavedení DSSP výhodné. Místo složitého systému žádostí dostanou jednu dávku, která více odpovídá jejich potřebám. Sjednocení zjednoduší administrativu a díky propojení složek se podpora bude lépe přizpůsobovat konkrétním životním situacím.
Na druhé straně reforma přináší i tvrdší podmínky. Majitelé více nemovitostí či lidé s vyššími úsporami se budou muset připravit na to, že na dávky nedosáhnou. A pokud se někdo pokusí systém obejít, hrozí mu ztráta podpory a povinnost neoprávněně získané částky vrátit.
Digitalizace a sjednocení navíc umožní efektivnější kontrolu. Úřady budou moci rychleji porovnávat údaje mezi různými registry, a tím odhalit nesrovnalosti, které by dříve nevyšly na povrch.
Novinka zároveň klade důraz na motivaci k práci a vzdělávání. Pracovní bonus má odměnit ty, kdo se aktivně zapojují do zaměstnání, a bonus na dítě podporuje pravidelnou školní docházku. Stát tím vysílá jasný signál – sociální dávky mají pomáhat v nouzi, ale nemají nahrazovat vlastní aktivitu.