Stavebním úřadům dochází trpělivost s neschválenými pergolami a přístřešky na auta. Nedodržování zákona už nehodlají tolerovat
Mnoha lidem stojí na zahradě stavba, o které jsou přesvědčeni, že je zcela legální, ale ve skutečnosti se kvůli ní mohou dostat do křížku se zákonem. V hledáčku stavebních úřadů mohou skončit zejména přístřešky a další konstrukce, které jejich majitelé považují za obyčejné pergoly, ve skutečnosti ale nesplňují podmínky pro stavbu bez povolení, z čehož může vyplynout opravdu mastná pokuta.
Sledovat v Google Zprávách
Podle odborníků se jednotlivé stavební úřady v současné době stále častěji zabývají stavbami, které jsou označovány za „černé“. Jedná se o konstrukce, jež byly postaveny bez povolení záměru, případně v rozporu s ním. Mnozí Češi se přitom mylně domnívají, že menších staveb na zahradách si úředníci nevšímají. Jenže opak je pravdou. Dojde-li k porušení pravidel, stavební úřad může zahájit správní řízení. Výsledek? Někdy vysoká pokuta v řádech milionů korun a nutnost stavbu zbourat.
Lidé nevědí, co je pergola a co přístřešek
Podle nové květnové metodiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je pergola definována jako lehká konstrukce obvykle porostlá popínavými rostlinami. Její funkce je tedy primárně estetická. „Pergola je prvkem zahradní architektury, a proto nepodléhá posuzování podle stavebního zákona,“ uvádí samotné MMR.
Z toho vyplývá, že na stavbu pergoly není potřeba žádné povolení. Je si ovšem třeba uvědomit, že se nejedná o přístřešek. Pro ten platí, že nepotřebuje povolení záměru, pouze jde-li o volně stojící drobnou stavbu o jednom nadzemním podlaží do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy a do 5 metrů výšky. To říká stavební zákon, tedy zákon č. 283/2021 Sb.
V čem Češi na zahradách často chybují?
Například v tom, že si postaví přístřešek a považují ho za pergolu. V tom jim situaci komplikuje často dosti zmatečná terminologie. MMR definuje přístřešek jako zastřešenou stavbu bez obvodových svislých konstrukcí, byť třeba jen některých. Je-li tahle konstrukce větší a vyšší než drobná stavba, potřebujete povolení záměru.
Další častou chybou, s níž úřadům dochází trpělivost, je nevhodné umístění stavby. Většina konstrukcí musí například stát minimálně 2 metry od hranice vedlejšího pozemku. V mnoha případech přitom začnou příslušné úřady jednat právě z podnětu souseda. Sousedé se ostatně udávají i za obyčejný kompost, a to mnohdy právě kvůli nevhodnému umístění.
Tahle stavba není pergola, ale přístřešek
, ...
Jisté komplikace pak může přinést i přestavba. Postavíte-li na zahradě, přístřešek, jenž splňuje požadavky na drobnou stavbu, jste z obliga. Jenže při případné přestavbě ho můžete zvětšit natolik, že se do této definice přestane „vejít“. Už během plánování je s touto skutečností třeba počítat a případně si zažádat o povolení záměru u stavebního úřadu.
Pozor! Problematické jsou i tyhle stavby
Jednou z nich je takzvaná bioklimatická pergola. Tento název je totiž opravdu zmatečný. Jde o konstrukci vybavenou systémem naklápěcích lamel, jež regulují mikroklimatické podmínky v prostoru pod stavbou. „Jelikož konstrukce zahrnuje zastřešení, byť lamelové, chybně je nazývána pergolou,“ uvádí MMR. Ve skutečnosti tedy jde o přístřešek.
Problematický bývá rovněž carport neboli přístřešek na auto. Ačkoli se jedná o stavbu primárně určenou k ochraně automobilu před rozmary počasí, která nemá plné obvodové stěny, ale zastřešení, platí pro ni úplně stejná pravidla jako pro přístřešky určené k užívání lidmi. Bez povolení tedy projde jen konstrukce do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky.
Co dělat, když zjistíte, že máte vlastně na zahradě černou stavbu? V takovém případě lze zažádat o dodatečné povolení, které může celou konstrukci zlegalizovat. Měli byste tak ovšem učinit co nejdříve. Stojí-li vám na zahradě černá stavba a nezařídíte si dodatečné povolení, hrozí vám pokuta až 2 miliony korun a konstrukci je nutné upravit, nebo dokonce zbourat.
