Soused si postavil bazén 1,5 metru od mého plotu: Pokud se mi to nelíbí, mám si na své půlce postavit živý plot

V komentářích ve facebookové skupině Bazény se objevil příběh majitele zahrady, kterému soused postavil bazén pouhých 1,5 metru od plotu. Podle jeho slov mu při koupání sousedovy rodiny stříká voda přes plot až na záhony a kvůli bazénu přišel také o část soukromí. Když se proto pokusil se sousedem domluvit a požádal ho, aby situaci nějak řešil, dočkal se podle svých slov pouze stručné odpovědi: pokud mu pohled na bazén nebo šplouchající voda vadí, má si na své straně vysadit vysoký živý plot.

Důležitá je dvoumetrová hranice

Mít vlastní zahradu s domem je pro mnoho Čechů doslova životní sen. Také si ale mnoho lidí myslí, že si na svém pozemku mohou dělat v podstatě cokoliv, co chtějí. Jenže to rozhodně není pravda, a tak u drobných staveb, jako je třeba zapuštěný bazén, musí splnit stanovená kritéria. Zjednodušeně řečeno platí, že plocha bazénu nesmí přesáhnout 40 metrů čtverečních a že bazén musí být umístěn nejméně 2 metry od hranice pozemku.

Tento dvoumetrový ochranný odstup se počítá od skutečné právní hranice pozemku dle katastru a ne od případného plotu či čehokoliv jiného. Pokud je bazén umístěn například jen 1,5 metru od hranice pozemku, nesplňuje jednu z podmínek pro tento režim drobné stavby. Jeho umístění proto může vyžadovat povolení stavebního úřadu. Pro takovou stavbu úřady vyžadují povolení záměru a v rámci řízení je pak účastníkem i soused, který může vznést námitky právě třeba pro blízké umístění bazénu od hranice pozemku.

I bazén musí splnit podmínku umístění 2 metrů od hranice sousedního pozemku. , ...

Soused stavěl načerno

Pokud už soused vybagroval díru nebo již postavil celý bazén bez ohlášení a stavebního povolení, v podstatě si sám zhotovil černou stavbu. V takovém případě by měla být prvním krokem snaha o rozumnou mezilidskou dohodu. Upozornění na dodržení zákonné dvoumetrové zóny a žádost o posunutí stavby se ale nemusí setkat s kladnou odezvou. Pokud pak soused trvá na svém a jako řešení arogantně navrhuje maximálně zasazení tújí, je nutné pak zapojit úřady.

Obvyklým postupem je podání podnětu na místně příslušný stavební úřad k prošetření nelegální stavby. Stavební úřad na místo vyšle kontrolu. Pokud úřad zjistí, že bazén vyžadoval povolení, které stavebník nezískal, může zahájit řízení o odstranění stavby. Soused pravděpodobně požádá o dodatečné povolení stavby, nicméně k tomu by musel prokázat, že zkrácení odstupové vzdálenosti neomezuje a neohrožuje okolní pozemky. 

Kdo má povinnost stavět plot

I kdyby byl bazén postaven 2 metry od hranice pozemku a papírově by bylo vše v pořádku, neznamená to, že si sousedova rodina může dělat cokoliv. Občanský zákoník myslí i na to, že bazén a jeho provoz nemůže obtěžovat sousedy. V praxi jde například o odstřikující vodu a chemii nebo narušení soukromí či hluk z provozu. Arogantní sousedův argument o živém plotě je pak z lidského hlediska bezohledný, ale po právní stránce má bohužel pravdu.

Podle českého práva nikdo nemá automatickou zákonnou povinnost svůj pozemek oplotit. Pokud je mezi zahradami třeba jen nízký plot se značnou průhledností, není povinen soused postavit vysoký plot. Jedinou možností je soudní cesta, ale to pouze v opravdu odůvodněných případech. Kvůli soukromí u bazénu to pravděpodobně nelze očekávat. V takovém případě si pak živý plot musí vysadit skutečně ten, kdo chce mít soukromí zajištěno. I tady je třeba myslet na pravidla, jako je třeba umístění stromů a keřů vyšších než 3 metry minimálně 3 metry od hranice sousedního pozemku. U stromů a keřů nižších než 3 metry je pak hranice zkrácena na 1,5 metru. Výjimkou je pak výsadba stromů na tzv. rozhradu, která odděluje dva pozemky.

Dostali jste se také do zajímavé situace, která stojí o informování široké veřejnosti? Dejte nám vědět na ctenari@energozrouti.cz.