Lidem vadí vysoké ceny v supermarketech: Chtějí německou kvalitu za stejně nízké ceny
Čeští zákazníci si za poslední roky zvykli na jednu zvláštnost. Do supermarketu často nejdou nakupovat podle toho, co skutečně potřebují, ale podle toho, co je právě v akci. Běžná cena je nezajímá, protože je mnohdy přestřelená a jsou ochotni si počkat na zboží v akci.
Podle dat společnosti NIQ připadá na akční zboží 58,6 % tržeb za balené potraviny a drogerii. Česko tak patří mezi země, kde mají slevové akce při nákupech mimořádně silnou pozici a situace se nelepší. Jenže zákazníkům začíná vadit, že kvůli běžnému nákupu musí neustále sledovat letáky, mobilní aplikace a slevové kupony. Chtějí jednoduše přijít do obchodu a koupit základní potraviny za cenu, která bude rozumná, aniž by museli čekat na další akci.
Lidl mění pravidla
Na tento problém nyní reaguje řetězec Lidl. Ten oznámil novou cenovou strategii a začal zavádět systém, jehož cílem je nabídnout některé základní potraviny za nižší cenu natrvalo. U vybraných výrobků došlo ke zlevnění až o několik desítek procent. Týká se to pak například másla, vajec nebo mouky. Lidl přitom otevřeně komunikuje, že nechce, aby zákazníci nakupovali pouze podle slevových akcí.
Právě to je podstatná změna, o které obchodníci mluví již řadu let. Pokud bude některé zboží dlouhodobě levnější, zákazník nemusí čekat na jeho zlevnění v letáku. Nemusí také přemýšlet, jestli produkt má koupit tento týden, nebo až za několik dní. Otázkou samozřejmě zůstává, zda se podobná strategie skutečně uchytí a zda na ni zareagují i další obchodní řetězce. Také bude záležet na tom, zda prodejci nebudou s cenami manipulovat a zda nepůjde jen o další způsob, jak si zlepšit celkové marže.
Češi už nechtějí před každým nákupem hlídat slevy
Z reakcí zákazníků je přitom patrné, že o změnu tohoto systému stojí. Část lidí už má slevového kolotoče jednoduše dost. V diskuzi pod článkem na našem webu se opakovaně objevuje názor, že je lepší mít normální cenu každý den, než jen neustále čekat na další akci. Zákazník pak nemusí před každým nákupem kontrolovat aplikaci nebo několik letáků a porovnávat, kde je právě máslo, vejce či jiná základní potravina nejlevnější. Nemluvě o tom, že mnoho slev je podle zákazníků pouze zdánlivých a jde především o hru s čísly. Například Zdenka M. upozorňuje na současné vysoké ceny: „Tak nebuďte drazí a lidé budou nakupovat normálně. Nemáme takové platy, jako u vás doma. Proč nedáváte třeba našim prodavačkám tolik výplaty jako u vás ve vaší zemi?“
Skeptičtější spotřebitelé ale upozorňují na další problém. Nižší cena sama o sobě podle nich nestačí. Pokud se má změnit způsob nakupování v českých obchodech, chtějí zároveň kvalitu, kterou považují za běžnou například v Německu. Na tento problém naráží v diskusi Mirka M.: „Cena je jedna vec, ale ak by to malo aspoň nejakú chuť… Nemám problém dať za to aj 50 Kč, no musí to mať chuť, inak sú to len vyhodené peniaze.“
Jsou potraviny v Německu levnější?
Porovnání českých a německých cen je pro české zákazníky citlivé především kvůli rozdílné kupní síle. Nejde totiž jen o to, kolik stojí konkrétní výrobek na cenovce. Rozdíl je například v DPH obou srovnávaných zemí. Česká sazba DPH u potravin je tak o pět procentních bodů vyšší než německá snížená sazba.“ „mnohdy výrobek v Česku vycházel mnohem dražší.
Ještě důležitější je ale rozdíl v příjmech. Průměrná hrubá mzda v Německu přesahuje 4 000 eur měsíčně. Německá domácnost proto může stejný nákup vnímat výrazně jinak než česká, i pokud jsou ceny některých výrobků podobné. Právě poměr mezi cenou a příjmem je důvodem, proč mohou být některé potraviny pro Němce ve výsledku výrazně dostupnější než pro české zákazníky.
Dvojí kvalita potravin
Vedle cen se v tuzemsku dlouhodobě řeší také kvalita potravin. Kauzy kolem tzv. dvojí kvality v minulosti ukázaly, že výrobek se stejným nebo velmi podobným obalem nemusel mít v různých zemích Evropy stejné složení a mnohdy výrobek v Česku vycházel mnohem dražší. Od roku 2021 česká legislativa dvojí kvalitu potravin za určitých podmínek zakazuje. Přesto mezi zákazníky zůstává značná nedůvěra.
Často se například objevují zkušenosti lidí, kteří tvrdí, že stejný výrobek zakoupený v Německu jim chutná lépe než jeho česká varianta. To ale automaticky neznamená, že jde o dvojí kvalitu. Výrobci mohou pro různé trhy používat odlišné receptury a samotný rozdíl ve složení ještě nemusí znamenat porušení zákona. V praxi se ale skutečně odlišnosti ve složení i receptuře objevily. Proto řada lidí preferuje potraviny z Německa, ke kterým má větší důvěru. Naštěstí se po některých kauzách mnoho věcí zlepšilo, ale vždy se vyplatí sledovat složení výrobků a vybírat si kvalitní produkty bez ohledu na to, z jaké země výrobek pochází.





Sledovat v Google Zprávách
















































