Meteorologové varují, že nás čeká nejhorších 30 dní roku 2026. Vytáhneme pláštěnky a auto budeme ukrývat před kroupami

Počasí, které nás čeká, může výrazně zatížit lidské zdraví. Skokové ochlazení o téměř 15 stupňů Celsia během jediného dne zatěžuje lidský organismus. Střídání teplot s sebou navíc přinese i deště, bouřky a možná krupobití. Následující dny tak budou kvůli četným střetům tropických mas a studených front velmi náročné. 

Z tropů přímo do podzimu

Výhled na nejbližší dny ukazuje kolísání teplot, oblačnosti a rychlé střídání počasí. Neděle 16. srpna se ponese ve znamení tropického vrcholu. Česko po mírném ochlazení zasáhne o víkendu nová vlna veder. Nedělní odpolední maxima se vyšplhají až k 37 stupňům Celsia. Těžký vzduch bude předzvěstí blížící se bouřky.

Extrémní ochlazení nastane na většině našeho území už v pondělí 17. srpna. Od severozápadu totiž dorazí prudký přechod studené fronty a teploty spadnou z nedělních 37 stupňů na 20 až 22 °C. Nízké teploty bude provázet vydatný déšť, ojediněle se objeví i silnější bouřky. V úterý bude situace ve většině krajů podobná jako v pondělí.

Od středy 19. srpna budou teploty opět pomalu stoupat a srážky slábnout. V sobotu už bude rtuť teploměru opět ukazovat tropických 34 stupňů Celsia. Teplo ale vydrží jen přes víkend. I v pondělí 24. srpna dojde podle meteorologických modelů k dalšímu teplotnímu propadu. Česko se opět ocitne v sevření studené fronty, denní maxima se budou pohybovat okolo 22 stupňů Celsia a objevit se mohou silné bouřky, ojediněle také s lokálním krupobitím. Teploty budou v tomto týdnu stále klesat a v pátek 28. srpna čekají meteorologové dokonce pouhých 16 stupňů Celsia. 

Výhled na prvních čtrnáct dnů září naznačuje pokračování proměnlivého rázu. Teploty budou nejčastěji mezi 18 až 22 stupni a rána už by měla být poměrně chladná. Zda nás ještě čeká babí léto zatím není jisté a budeme si tak muset počkat na další předpověď.

S deštěm a ojedinělými bouřkami může přijít také krupobití , ...

Past zvlněné fronty a extrémní půdní sucho

Co ale stojí za podobnými výkyvy a nestabilní meteorologickou situací? Na vině je hned několik fyzikálních procesů. Jedním z nich je zvlněná studená fronta. Na rozdíl od klasických front, které přejdou přes území během pár hodin, se zvlněná fronta drží na místě. Může buďto zpomalit, nebo se úplně zaseknout. Kvůli tomuto jevu často nastává situace, kdy na jedné části území dojde k prudkému ochlazení, zatímco na té druhé zůstanou tropické teploty. 

Velké obavy představuje také sucho v kombinaci s takzvanými microbursty (silný lokální sestup chladného vzduchu z bouřkového mraku). Podle aktuálních dat trpí až 70 procent území Česka výjimečným až extrémním půdním suchem. Když do takto vysušené a vyhřáté krajiny vtrhne ledový vzduch, začnou vznikat bouřkové mraky a hrozí prudké lijáky. Vyprahlá půda vodu nestihne pojmout a stoupá tak riziko lokálních povodní.

Proč jsou teplotní výkyvy nebezpečné pro zdraví?

Hrozba bouřek nebo krupobití ale paradoxně není to nejhorší, co nám počasí v následujících týdnech připraví. Velké riziko pro naše zdraví představuje samotné rychlé střídání teplot. Když se vzduch během 24 hodin ochladí o více než 15 stupňů, lidské tělo vynakládá velké množství energie na termoregulaci. Ve vysokých teplotách se cévy roztáhnou a krevní tlak klesne, při náhlém ochlazení se prudce stáhnou a tlak stoupá. Největší zátěž tak pocítí především kardiaci, u kterých toto počasí zvyšuje riziko infarktu či kolapsu.

Při rychlém střídání front se také mění atmosférický tlak. Citlivější osoby mohou v důsledku toho trpět malátností, poruchami spánku, výkyvy nálad nebo migrénou. Střídání extrémů tak celkově vyčerpává organismus, oslabuje imunitní systém a vede k vyšší náchylnosti k respiračním chorobám.