Zahradní hnojivo z kuchyňských zbytků je hotový poklad: Prospěje rostlinám a odradí slimáky i další škůdce

Kupovaná chemická hnojiva stojí peníze a při nesprávném dávkování z nich do půdy a spodní vody unikají dusičnany, které škodí půdě i vodním tokům. Přitom vám v kuchyni denně vznikne surovina, která zvládne totéž. Řeč je o cibulových slupkách.

Proč slupky nevyhazovat

Cibulová slupka obsahuje víc kvercetinu než jedlá část cibule, potvrdila to i studie publikovaná v časopise Agriculture. Kvercetin je přírodní rostlinná látka, kterou najdete i v jablkách, a pomáhá rostlinám zmírňovat poškození způsobené suchem nebo vysokými teplotami.

Slupky navíc obsahují draslík, vápník, hořčík a železo. Draslík a vápník jsou důležité pro dobrou úrodu a silné kořeny, hořčík a železo zase rostlinám pomáhají s tvorbou chlorofylu: zeleného barviva, díky kterému listy dobře fotosyntetizují.

Jiná studie potvrdila, že použití cibulového hnojiva podpořilo kvetení, zvýšilo růst rostlin a snížilo výskyt bakteriálních a jiných chorob. A toto přirozené hnojivo zvládnete připravit i bez zahrádkářských zkušeností: stačí cibulové slupky namočit a pár dní počkat.

Slupky, které běžně končí v koši, obsahují víc kvercetinu než dužina cibule , ...

Jak si výluh ze slupek připravit

Budete potřebovat slupky ze tří až čtyř velkých cibulí, přičemž nezáleží na tom, jestli jsou žluté nebo červené. Vložte je do uzavíratelné nádoby, například do zavařovací sklenice, a zalijte vlažnou vodou až po okraj tak, aby byly slupky celé ponořené.

Nádobu dejte na 3 dny do chladu, například do spíže nebo sklepa. Jednou denně ji pootevřete a nechte uniknout plyn, který se uvnitř nahromadí. Jinak se vám stane, že vám bude po pár dnech nepříjemně zapáchat celá spíž. Po třech dnech výluh přeceďte a hnojivo zřeďte čistou vodou v poměru 1 : 10.

Chcete-li, aby bylo hnojivo ještě účinnější, přidejte i dvě polévkové lžíce (zhruba 30 g) popela z krbu nebo kamen. Ten je bohatý na fosfor, draslík a vápník a rostlinám ještě víc prospěje. Tato varianta je vhodná i pro mladší nebo citlivější rostliny, u kterých by případné silnější hnojivo mohlo naopak zpomalit růst.

Funguje to i s česnekem

Stejný trik zvládnete i s česnekovými slupkami, a dokonce je můžete kombinovat s těmi cibulovými v jedné nádobě, protože jejich účinky se mohou doplňovat. Na výluh budete potřebovat více slupek než u cibule. Měla by stačit hrst slupek zhruba z pěti hlaviček česneku na stejné množství vody jako u cibule.

Stejný trik funguje i s česnekovými slupkami, jen je potřeba jich o něco víc , ...

Česnek má ještě výraznější antibakteriální účinky, a proto se výluh hodí hlavně k rostlinám napadeným plísní nebo hnilobou kořenů, třeba k rajčatům nebo jahodám. Postup přípravy je úplně stejný jako u cibulových slupek: namočit, tři dny nechat louhovat v chladu, přecedit a zředit.

Jak a jak často zalévat

Hotové hnojivo používejte jako zálivku jednou týdně přímo ke kořenům rostlin. Výluhem můžete také stříkat listy: v takovém případě ho ale ještě víc zřeďte, aby na nich nezanechal skvrny. Zatímco běžné chemické tekuté hnojivo pro rajčata a papriky z hobbymarketu se prodává v malém balení, které při aplikaci jednou týdně vydrží zhruba na jednu sezónu, cibulový nebo česnekový výluh vás nestojí nic navíc. Je to jen odpad z vaření, který by stejně skončil v koši.

Hotový výluh zřeďte vodou a zalévejte jím přímo ke kořenům , ...

Odhání i škůdce

Zkušení zahrádkáři si cibulový výluh chválí i jako přirozený odpuzovač mšic, svilušek, molic a slimáků. Pach výluhu jim nevoní, a tak se rostlinám, které jím pravidelně zaléváte, raději vyhýbají. Tato rada se v zahrádkářské komunitě předává z generace na generaci a za její vyzkoušení nic nedáte.

Podobných triků z kuchyně existuje více. Například banánové slupky fungují také jako výluh a rostlinám dodají další dávku draslíku. Proti škůdcům zase funguje kávová sedlina, která odpuzuje i invazivní brouky. Kuchyňský odpad tak můžete využít jako doplněk péče o rostliny a podpořit jejich růst i úrodu.