Český úředník není žádný nadčlověk. Pokud v práci zaviní někomu škodu, musí ji uhradit ze svého

Jednat s úřady musí alespoň jednou za čas chtě nechtě každý z nás. Někdy se lze setkat s protivným chováním, to ale nebývá ani zdaleka pravidlem. Často jde o příjemné, rychlé a bezproblémové vyřízení toho, co potřebujete. Jenže není tomu tak vždycky. Pokud úředník v práci zaviní někomu škodu, finanční kompenzace může jít přímo za ním. Kdy tomu tak je, jak vysokou částku musí platit a jak byste měli postupovat, když si chcete nárokovat odškodné?

Nesprávný úřední postup a zákon

 „Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda,“ píše se v § 13 zákona č. 82/1998 Sb.

Úřad někdy způsobí průtahy v řízení, vydá chybné rozhodnutí, podá vám nepřesné informace nebo učiní administrativní chybu. Tím vám může někdy zapříčinit nemalé škody. Podle zákona existují dvě hlavní situace, kdy může vzniknout odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci – nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Kdo nese zodpovědnost? Stát, kraj nebo obec, podle toho, který orgán chybu způsobil. Jenže finanční postih může čekat také chybujícího zaměstnance.

Někdy platí škodu sám úředník

V legislativní praxi existuje něco, co se nazývá regresní úhrada. „Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily,“ uvádí zákon č. 82/1998 Sb. v § 16. Učinit tak nelze pouze v případě, jednal-li úředník na příkaz nadřízeného.

Pokud úředník v práci zaviní někomu škodu, musí ji někdy uhradit ze svého , ...

Z toho vyplývá, že pokud chybující úředník v práci někomu zaviní škodu, může ji skutečně platit ze svého. Nejprve ji sice hradí stát, následně však může za určitých podmínek požadovat regresní úhradu po konkrétní odpovědné osobě. Platí zde ovšem obecná pravidla pro odpovědnost zaměstnance. Pokud úředník škodu způsobí nedbalostně, odpovídá za ni pouze do výše 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Takový limit však neplatí v případech úmyslného porušení právních povinností, nebo způsobil-li škodu v opilosti či po užití návykových látek.

Jak postupovat při chybě úředníka?

Předně byste měli mít po ruce všechny písemné dokumenty jako důkazní materiál. Je totiž třeba doložit protiprávní jednání, vznik škody i to, že vznikla právě kvůli nesprávnému úřednímu postupu. Pak máte šanci získat odškodnění za vzniklou újmu. Žádost o něj byste měli podat u příslušného orgánu, jenž nese odpovědnost za škodu. Úřad následně posoudí, jestli máte nárok na náhradu škody. Pokud se vám nebude jeho závěr zamlouvat, můžete se obrátit na soud, což ale bývá zdlouhavá a někdy i finančně náročná cesta.

V případě finanční náhrady lze požadovat částku odpovídající skutečné škodě. Nárokovat si ovšem můžete i další výdaje, které jste v celém procesu utratili například za právníky nebo znalce. I ty by vám měly být proplaceny, pokud bude vaše žádost uznána za oprávněnou. Každopádně vždy postupujte v souladu s úřady, i když se vám to nemusí líbit. Frustrace s finančním úřadem například vede k tomu, že tisíce lidí podnikají načerno. Prý chtějí platit daně, ale nemohou. Zadělávají si však na pořádné problémy.