Může vám šéf strhnout peníze z platu za chybu nebo manko, pokud nemáte podepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti?

Pokud nemáte podepsanou dohodu o hmotné odpovědnosti, která se správně nazývá „dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách“, musí vám zaměstnavatel prokázat zavinění, tedy že jste například porušili své pracovní povinnosti, a tím mu vznikla škoda. Podle zákona 262/2006 Sb., tedy zákoníku práce, jsou svěřené hodnoty „hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu“. 

Stržení peněz za chybu či manko

Zaměstnanec odpovídá za škodu jen tehdy, zaviní-li ji při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. U běžné nedbalosti přitom existuje limit. Náhrada škody bývá omezena na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku. Může se to vztahovat například na případ, kdy skladník při manipulaci s vysokozdvižným vozíkem narazí do regálu.

Ovšem pozor! Limity neplatí vždycky, s čímž je třeba počítat. Kdy konkrétně? Především u úmyslné škody či škody způsobené v opilosti či po užití návykových látek. Jenže také při ztrátě svěřené věci (máte-li písemně svěřen třeba notebook) nebo právě při podepsané dohodě o odpovědnosti (a chybí například peníze v pokladně).

Obvykle platí, že zaměstnavatel vám musí zavinění prokázat. U dohod o odpovědnosti se sice zavinění předpokládá, ale jen pokud neprokážete, že jste schodek nezpůsobili. Pokud tedy budete mít důkaz, že k hodnotám (například k pokladně s penězi) měla přístup i jiná osoba bez vaší účasti, své odpovědnosti se zprostíte.

K pokladně s penězi může mít přístup i jiná osoba , ...

Kdy je od dohody možné odstoupit?

Dohodu o hmotné odpovědnosti podepište až ve chvíli, kdy víte, za co přesně odpovídáte. Pokud ji podepíšete, jde o závazný dokument. Můžete však od ní v určitých případech (písemně) odstoupit. Někdy totiž lze způsobit škodu, aniž by to byla vaše vina. Kdy to platí? Například v situacích, když vykonáváte jinou práci, než na kterou jste byli najati. 

Pokud je zaměstnanec převeden na jinou práci nebo jiné pracoviště, měl by raději vždy podepsat dohodu novou. Od dohody je ovšem možné odstoupit také v případě, že zaměstnanec upozornil nadřízeného na závady v pracovních podmínkách bránící řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Ten má následně 15 dnů na to, aby takové závady odstranil.

Někdy se hodí „pojistka na blbost“

Existuje pojištění odpovědnosti neboli „pojistka na blbost“, kterou si lze sjednat u pojišťovny. Slouží k tomu, aby za vás uhradila škodu, kterou (neúmyslně) způsobíte zaměstnavateli. Hodí se například pro řidiče firemních vozů, ale vhodná může být i pro programátory, dojde-li třeba k vymazání klíčových dat zákazníka. Vyplatí se ale i při běžných činnostech. Například když vylijete omylem kafe na firemní notebook. U některých profesí (právník, notář atd.) je její uzavření povinné ze zákona.

„Pojistka na blbost" kryje i takové případy , ...

Pozor na dohodu o srážkách ze mzdy

I když podepíšete dohodu o hmotné odpovědnosti, neznamená to, že vám šéf může libovolně krátit výplatu. Nemůže totiž postupovat jednostranně. Srážky k náhradě škody totiž zákoník práce podmiňuje uzavřením dohody o srážkách ze mzdy. K samotnému stržení peněz tedy potřebuje další dokument. Pokud ho nepodepíšete, zaměstnavatel může svůj nárok uplatnit soudní cestou. Rozhodne-li soud v jeho prospěch, zaměstnanec musí navíc uhradit všechny náklady řízení.

Mohlo by se zdát, že hmotnou odpovědnost nemají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), kterým se mimochodem aktuálně snižují minimální zálohy. I když však nejsou zaměstnány, existuje u nich odpovědnost podle zákona č.89/2012 Sb., tedy podle občanského zákoníku. V něm se mj. píše, že: „Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“