Frustrace s finančním úřadem vede k tomu, že tisíce lidí podniká na černo. Prý chtějí platit daně, ale nemohou
V loňském roce se počet lidí, kteří v Česku podnikají, po třech letech vrátil na dva miliony. Ne všichni si ale svou podnikatelskou činností přijdou na statisícové či milionové částky. Existuje mnoho drobných podnikatelů, kteří mají velmi nízké nebo nepravidelné příjmy.
Nutnost platit daně a povinné odvody pak může některé z nich motivovat k podnikání načerno. Někteří proto tvrdí, že pokud by všechny příjmy přiznali a veškeré stanovené povinnosti splnili, zůstalo by jim tak málo peněz, že by se jim podnikání přestalo vyplácet. Vykonávat část práce bez dokladu se jim jeví jako výhodnější východisko.
Podnikatelé čelí vysokým nákladům
Problémem drobných podnikatelů často není pouze nutnost platit daň z příjmů. Výraznou položkou je například sociální a zdravotní pojištění. V případě podnikání na hlavní činnost musí podnikatelé počítat s pravidelnými zálohami, které se odvádějí i v měsících, kdy má podnikatel méně zakázek nebo prakticky nulové tržby. K tomu je třeba přičíst daň z příjmů. Mnozí podnikatelé si navíc platí služby účetních, jelikož se v pravidlech sami neorientují. A k podnikání samozřejmě neodmyslitelně patří i běžné provozní náklady podle povahy samotné činnosti.
Modelový příklad
Pro lepší představu, kolik takovému drobnému podnikateli po odečtení všech položek zbyde, se můžeme podívat na jednoduchý modelový příklad. Představme si paní stánkařku Janu, která pravidelně prodává na trzích své vlastní výrobky (mýdla, svíčky a další drobné dekorace).
-
Budeme brát v úvahu, že za měsíc její tržby činí 28 000 Kč.
-
Za materiál na své výrobky zaplatí 9 000 Kč.
-
Poplatky za stánek činí 6 000 Kč.
-
Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění činí zhruba 8 300 Kč.
V tuto chvíli paní Janě zůstane pouze 4 700 Kč. Ze svých příjmů přitom musí ještě zaplatit daň z příjmu.
Jedním z dalších příkladů může být paní Markéta, která se při mateřské dovolené rozhodla přivydělávat si pečením dortů na zakázku. Problémem v takovém případě typicky nejsou pouze daňové povinnosti, ale i ty hygienické. Existuje přitom mnoho takových lidí, kteří své služby nabízejí například na Facebooku. Přirozeně se samozřejmě ekonomicky více vyplatí podnikatelskou činnost vůbec nepřiznat a nemuset tak platit daně ani povinné odvody.
Podobně na tom mohou být i další drobní podnikatelé. Typickým příkladem mohou být drobní opraváři či řemeslníci a podobně.
TIP: Přečtěte si, jaké jsou zhruba měsíční náklady a čistý zisk kadeřnice v menším městě.
Za neoprávněné podnikání hrozí pokuta
Situace, kdy původně nevinný přivýdělek přeroste v pravidelný a systematický příjem, který daná osoba nedaní a nepodléhá odvodům, je považována za neoprávněné podnikání.
Neoprávněné podnikání je podle zákona o živnostenském podnikání považováno za přestupek. Za toto jednání přitom hrozí pokuta do 500 000 Kč.
V případě vykonávání řemeslné nebo vázané živnosti bez živnostenského oprávnění už hrozí pokuta až do výše 750 000 Kč. Nejpřísnější sankce jsou pak za provozování koncesované živnosti bez oprávnění, za což může být uložena pokuta až ve výši 1 milionu Kč.
Při určování výše pokuty se přihlíží hlavně k rozsahu, závažnosti, době trvání a následkům tohoto protiprávního jednání. Za jednorázový prodej občerstvení na vesnické zábavě načerno tak pravděpodobně bude uložena nižší sankce než v případě, že by daná osoba takto prodávala občerstvení na koupališti po celou letní sezónu.





Sledovat v Google Zprávách
















































