Máte doma šuplík plný staré elektroniky? Dostanete za ni překvapivě slušné peníze
Stará či nefunkční elektronika se nachází téměř v každé české domácnosti. Nemalé množství lidí ji skladuje na půdě, v garážích či jiných skladovacích prostorech, aniž by s ní měli jakékoliv plány. Nezřídka se stává, že nakonec stejně skončí na skládce.
Aktualizováno - 7. 3. 2026, 18:20
To může být každopádně značná škoda, protože v mnohých případech můžete i prodejem staré elektroniky získat nezanedbatelné množství peněz. Poptávka po některých komponentech je poměrně vysoká a lidé jsou za ně ochotní zaplatit stovky, v některých případech dokonce i tisíce korun.
Z jakého důvodu může mít stará elektronika stále vysokou hodnotu?
Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá: Ve staré elektronice se často skrývají součástky, které byly vyrobené z drahých kovů. Nejčastěji se jedná o zlato, palladium nebo stříbro.
Po těchto kovech je v současnosti velmi vysoká poptávka, protože se (obzvláště ve světě elektroniky) mohou pyšnit mimořádně dobrými vlastnostmi.
Zlato je navíc dlouhodobě velmi oblíbenou investicí, kterou mnozí investoři využívají jako zajištění proti inflaci a krizím.
Obzvláště v posledních letech se pak mimořádně oblíbenou investicí stalo rovněž stříbro, jehož hodnota na burze vyrostla jen za poslední rok o více než 100 %, čímž několikanásobně překonalo výkonost nejen globálního akciového trhu, ale i celé řady populárních kryptoměn včetně bitcoinu. To je dáno mimo jiné i tím, že jej využívají výrobci fotovoltaických elektráren, které za několik posledních let zažily mimořádný nárůst popularity.
I spekulace investorů tedy mohou přispět k nárůstu hodnoty těchto kovů.
Stará elektronika navíc v mnohých případech obsahuje mnohem větší množství drahých kovů než ta moderní. Technologie nanášení dříve nebyla tak dokonalá, a jelikož tyto kovy neměly tak vysokou hodnotu, výrobci jimi příliš nešetřili. Do některých součástek se přidávalo i několik gramů zlata.
V dnešní době dokážou stroje při výrobě elektronických součástek nanášet vrstvy zlata či stříbra v pouhých nanometrech, v důsledku čehož dochází k výraznému snižování spotřeby těchto materiálů (a tedy i jejich obsahu v komponentech).
Jestliže chcete starou elektroniku zpeněžit, je vhodné prodávat jednotlivé komponenty, nikoliv celé přístroje (výjimku představují pouze sběratelské kusy). Pozornost si zaslouží především následující součástky.
Staré procesory: Zapomenuté klenoty za tisíce
Mezi nejvýnosnější komponenty se naprosto bezpochyby řadí staré počítačové procesory. Řeč je především o těch, jejichž výroba se datuje do 80. až 90. let minulého tisíciletí.
Výkupní hodnota takových procesorů se může značně lišit podle toho, jak vysoké množství drahých kovů obsahují. Z přehledů některých výkupů elektroodpadu je každopádně možné vyčíst, že se jejich cena může pohybovat okolo 5 000 až 18 000 korun v přepočtu na kilogram.
Jedním z vůbec nejhodnotnějších procesorů je Pentium Pro od Intelu.
Zlacené konektory
Přehlížet byste v žádném případě neměli ani zlacené konektory, které se mohou nacházet například ve starých telefonních ústřednách, vnitřních prostorech počítačů, vysílačkách nebo průmyslové technice.
Za něktěré vám ve výkupech mohou zaplatit zhruba 400 až 3 000 korun za kilogram.
Integrované obvody: nenápadné, ale hodnotné
Velmi ceněné jsou rovněž integrované obvody, zejména ty keramické. Ty mají sice ve většině případů pouze velmi drobné rozměry, ale jejich hodnota může být i přesto poměrně zajímavá.
Výkupní cena některých integrovaných obvodů se pohybuje okolo 5 000 až 20 000 korun na kilogram.
Zde je však nutné podotknout, že keramické integrované obvody zpravidla váží pouze 2 až 40 gramů.
Jestliže tedy máte doma starou elektroniku, rozhodně není na škodu ji zkusit prodat výkupcům nebo nabídnout v bazaru. Nejdříve se ovšem ujistěte, že doma nemáte sběratelský klenot. Sběratelé jsou za určité modely ochotní nabídnout mimořádně vysoké částky.






























































