Sousedi větrali "na ventilačku". Když jsem zjistila, jak to zvedlo můj účet za topení, zůstala jsem jako opařená
S příchodem chladnějších měsíců se stále více lidí zamýšlí nad tím, co všechno ovlivňuje jejich spotřebu tepla. Často jde na přetřes stáří kotle, kondice radiátorů, smlouva s dodavatelem tepla nebo diskuze o zateplení domu. Mnoho lidí ovšem nenapadne, že na tak zásadní věc má vliv relativně obyčejné větrání.
Způsob, jakým přistupujete vy nebo vaši sousedé k větrání svých příbytků, má totiž daleko větší význam, než jste si možná ve skutečnosti schopní připustit. Ve většině případů stojí za tím, jestli se teplo v místnosti udrží, nebo bez užitku unikne ven.
Svou zkušenost s tím má i paní Renáta z Nového Jičína. „Se sousedy sdílíme společnou zeď v ložnici a s příchodem zimy mi začalo být divné, proč je tak často studená a proč já musím v ložnici neustále přidávat na topení. Pak jsem při společné rozmluvě se sousedy přišla na důvod. Často mají otevřené okno na ventilačku a zbůhdarma zeď ochlazují.“ Je tomu skutečně tak, celodenní průvan vzduchu proudící z jen lehce otevřeného okna patří mezi hlavní příčiny zbytečného úniku tepla.
Kde hledat příčiny úniku tepla
Přitom sousedi od paní Renaty nejsou zdaleka jediní. Větrání za pomoci ventilace nebo mikroventilace je v mnoha českých domácnostech velmi rozšířené. Lidé tímto způsobem větrají klidně celý den i noc s myšlenkou toho, že vzduch místností příjemně proudí. A to je právě ono, proudí, ale jen velmi pomalu a navíc se jedná o vzduch studený. Nestačí dojít k výměně, a proto musí topení neustále pracovat naplno, aby vykompenzovalo únik tepla.
Proudící studený vzduch rovněž přispívá k ochlazování zdí, okenních rámů i kusů nábytku stojících v bezprostřední blízkosti otevřeného okna. Teplota v místnosti postupně klesá a vy máte pocit, že je vám doma stále zima a měli byste si trošku přitopit. I když tomu třeba venkovní teploty tolik neodpovídají.
Intenzivní větrání je daleko lepší volbou
A dokonce ho doporučuje řada odborníků nebo výrobců oken. Vymezte si během dne krátký časový úsek, během kterého otevřete okna v několika místnostech dokořán. Úplně nejlepším řešením je proces několikrát denně zopakovat. Čas větrání je individuální, záleží na vás i venkovní teplotě nebo třeba síle průvanu. Obecně se ovšem doporučuje větrat zhruba po dobu 3 až 10 minut.
Možná si říkáte, že za tak krátkou dobu se vzduch nevymění. Opak je ovšem pravdou. Studený vzduch zvenku pronikne do místnosti, dojde ke kýžené výměně vzduchu, ale ten nestačí ochladit zdi, nábytek či samotné okno. Jakmile okna zavřete, vnitřní prostředí se velmi rychle dostane zpět na příjemnou teplotu, aniž byste museli přidávat na topení. A v tom právě spočívá to kouzlo.
Kolik minut denně větrat
Doba větrání by se měla pohybovat od 3 do 10 minut. Velmi také záleží na tom, v jakém ročním období se právě nacházíme. V zimě, o které je tu celou dobu řeč, bohatě postačí 5 minut. Na jaře a na podzim nechte vzduch svým bytem proudit klidně 15 minut. V létě zase s větráním šetřete, abyste si domů zbytečně nepozvali horký vzduch zvenku. Větrání za deštivého počasí se také nedoporučuje, zvlášť v případě, že se doma potýkáte s větší mírou vlhkosti.
O podobný „větrací scénář“ pak můžete požádat i své sousedy, máte-li dobré vztahy a pocit, že společně sdílené zdi jsou během zimních měsíců neustále studené.
Udělejte průvan
Pokud dispozice vašeho domu nebo bytu umožňují větrání protilehlých oken či dveří, je to ten nejlepší způsob. Vzniklý průvan je totiž nejrychlejší metodou, jak efektivně v místnostech vyměnit vzduch. Opět tu nedochází k ochlazení stěn ani podlah, a to zejména proto, že vzduch proudí převážně mezi otevřenými okny či dveřmi.
Zároveň se není třeba obávat případných zdravotních následků takového průvanu. Jde o opravdu krátké časové intervaly, během kterých navíc nemusíte trávit čas přímo uprostřed dění. Natáhněte minutky na časový interval, otevřete okna a tu chvíli přečkejte v jiné místnosti. Čerstvý vzduch, který se vám dostane do místností, za to rozhodně stojí.