Skrytá hrozba z Afriky: Češi budou mezi prvními, kdo to pocítí na vlastní kůži

Češi jsou známí svou láskou k přírodě. V lesích, parcích či zahradách trávíme jako národ velké množství času, a proto není divu, že se v naší populaci každoročně nachází tak vysoký počet nakažených lidí. Řečí čísel – ročně se u nás nakazí klíšťovou encefalitidou okolo 500 až 800 lidí, což je podle odborníků až šestina celoevropské statistiky. Před námi je už jen oblast Pobaltí a Švédsko. Zájem o očkování proti infekci však nijak raketově neroste.

Více než příhodné klima 

Klíšťata jsou však stále aktuálnější a nebezpečnější hrozbou. V důsledku změny klimatu pro ně už zima není neřešitelným problémem, naopak. Klíšťata ji umí přežít a jejich aktivita je v některých oblastech celoroční.

Na našem území se dokonce začaly objevovat i poměrně exotické druhy větších klíšťat, které vědci lokalizovali v teplých oblastech Čech a Moravy. Tato klíšťata pocházejí z jihu, u některých vědci potvrdili jejich původ až v daleké subsaharské Africe. Do Evropy je s sebou přinesli stěhovaví ptáci. 

Přežití klíšťatům v Česku výrazně usnadňuje příznivé podnebí, které je pro ně přímo ideální, jelikož se zde nachází poměrně hodně lesů a panuje zde optimální vlhkost. „Do karet“ klíšťatům nahrává i nadmořská výška, jež v Česku průměrně dosahuje 450 metrů nad mořem.

O celkovém rozšíření klíšťat v Česku vypovídá i skutečnost, že se s nimi můžete setkat i tam, kde byste na ně v minulých letech narazili jen stěží. Přisátého parazita si tak můžete přinést například z horské túry na Sněžku. Podobných klimatických proměn je přitom po Evropě víc. Dokládají to statistiky OECD (tedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), podle kterých roste počet hlášených případů výskytu klíšťat velmi vysokou rychlostí.

Při výletu do přírody nezapomeňte na repelent. , ...

Jak se před napadením klíštěte chránit

Stoprocentní ochrana před jejich přichycením na vaši kůži samozřejmě neexistuje, můžete ovšem před výšlapem do přírody učinit několik chytrých opatření. Předně je důležité si uvědomit, kam přesně vaše kroky budou směřovat. Klíšťata se totiž nejčastěji pohybují v listnatých a smíšených porostech, a to zejména na okrajích. Líbí se jim také ve stržích, prohlubních a v okolí vodních toků. To platí i pro parky či vlastní zahrádku.

Jak již bylo zmíněno, aktivita klíšťat je v posledních letech v podstatě celoroční. Nicméně i tak je třeba dbát zvýšené opatrnosti v období vrcholu jejich aktivity, které připadá obvykle na květen až červenec.

Převážně tehdy je tak žádoucí vyrazit do přírody v oblečení z hladkých světlých látek. Vyhýbejte se vysoké volně rostoucí trávě či místům s bylinnou vegetací a křovím. Také se nedoporučuje v těchto místech lehat či sedat na zem. Před výpravou nezapomeňte použít repelentní přípravek, který je vhodné nastříkat na oblečení, zejména na spodní části nohavic. Využít lze i repelent proti komárům, jen počítejte s tím, že jeho účinnost vůči klíšťatům je zhruba poloviční.

Ihned po návratu domů pak proveďte kontrolu celého těla. Není totiž vyloučeno, že i přes veškerá ochranná opatření se na vás klíště přisálo. Nejčastěji je můžete hledat v podkolenních jamkách, za ušima, v podpaží nebo na hlavě (to převážně u dětí). Neopomeňte ani intimní partie, i tam je možné klíšťata objevit. Vhodné je podobnou prohlídku provést ještě následující ráno, občas se totiž klíšťata nepřichytí ihned, ale chvíli po těle putují.

Důležitá je důkladná prohlídka celého těla. , ...

Důležitost očkování

Ochranu vůči nepříjemným parazitům rozhodně povýšíte na novou úroveň, pokud se rozhodnete pro očkování. Klíšťová encefalitida, kterou klíšťata mimo jiné přenášejí, je totiž velmi vážnou nemocí. Navíc na ni neexistuje vhodná léčba, současné zdravotnictví umí prozatím jen tlumit její příznaky.

Přitom v otázce očkování je Česko pozadu za očekáváním. Například v sousedním Rakousku se míra vakcinace u tamějších obyvatel pohybuje na hranici 90 %, u nás je to pouze čtvrtina. Očkování je však podle odborníků jedinou ochranou proti této závažné chorobě. Vakcína se aplikuje ve třech dávkách, každých pět let by pak mělo následovat přeočkování. V mnoha případech na ni pojištěncům přispívá pojišťovna, lidé nad 50 let věku mají dokonce očkování hrazeno plně.

Jak se klíšťová encefalitida projevuje

Klíšťová encefalitida se řadí mezi infekční virová onemocnění. Na člověka ji přenáší nejčastěji právě infikované klíště, kdy primárním zdrojem viru jsou hlodavci či lesní zvěř, od kterých se klíště nakazí. Nemoc napadá nervový systém člověka a ze začátku se projevuje jako „běžná“ chřipka. Nakažený se tak potýká s bolestí kloubů, hlavy, svalů, se zvýšenou teplotou a únavou.

Druhá fáze nemoci bývá závažnější. Dostaví se vysoké horečky, urputné bolesti hlavy nebo ztuhlost šíje. Může dojít i k postižení centrální nervové soustavy, které se projeví závratěmi, poruchou hybnosti svalů, třesem, poruchami spánku nebo paměti. Nemocní bývají obvykle hospitalizováni po dobu dvou týdnů, posléze následuje rekonvalescence. Jedná se o vážnou chorobu, proto důkladně zvažte možnost očkování.