Pračka musí být plná a myčka plýtvá. Zažité mýty, kvůli kterým domácnosti zbytečně přeplácejí

Řeč je zejména o domácích spotřebičích, respektive jejich provozu. Za éry našich rodičů (a prarodičů) řada spotřebičů buď neexistovala vůbec, nebo je zdaleka neměla každá domácnost. Případně se jednalo o zařízení fungující na zcela jiných principech, než jaké známe dnes. Vliv na smýšlení našich rodičů měl bezesporu také minulý režim a fakt, že v obchodech nešlo sehnat všechno tak snadno, jak tomu je dnes.

Stará rada č. 1: Pračka musí být plná, jinak se plýtvá vodou

To se nedá tak jednoznačně říct. Pravdou je, že náplň pračky by v ideálním případě neměla být ani příliš malá, ani příliš velká. Ve správně naplněném bubnu by mělo mít prádlo dostatečný prostor pro volné otáčení, což poznáte tak, že po vložení celé várky snadno strčíte otevřenou dlaň mezi prádlo a horní část bubnu.

Oproti generaci našich rodičů máme velkou výhodu v modernějších pračkách s mnoha režimy a funkcemi. Můžeme si tak sami vybrat, zda chceme prát v energeticky úspornějším programu, či nikoli. Obecně se dá říci, že čím nižší teplotu pro praní zvolíme, tím více uspoříme. Mnoho praček je dnes také vybaveno ECO režimem, který sice prodlužuje dobu praní prádla, zároveň ale výrazně snižuje spotřebu energie.

Dnešní pračky disponují řadou úsporných programů. , ...

Stará rada č. 2: Spotřebiče používejte až do jejich úplného konce

Pozadí této rady se dá odhadnout snadno – pravděpodobně spočívá v nedostatku, který naši rodiče zažili za minulého režimu. Tehdy nebylo vůbec možné se kdykoli vypravit pro novou pračku nebo ledničku. Na ty se dlouho čekalo a mnohdy se člověk ani nedočkal. Proto si spotřebiče ve své domácnosti hýčkal a používal je opravdu až do jejich úplného konce.

V dnešní době se k tomu už přistupuje jinak. U většiny spotřebičů dochází na konci jejich provozu k výraznému zvýšení energetické účinnosti. Vyplatí se proto daleko dříve investovat do nových, které se mohou pochlubit menší spotřebou. Například ledničky v energetické třídě A spotřebují ve srovnání s modely z 90. let až třikrát méně energie. Ledničky také trpí na stárnutí izolační pěny a těsnění, což má vliv na každoroční zvyšování spotřeby daného modelu – v průměru o 1 až 2 % ročně.

Investovat do nového spotřebiče byste tedy rozhodně měli daleko dříve, než ten starý úplně „odejde“. Zvlášť pokud nahrazujete starý spotřebič energeticky úspornějším. V takovém případě se vám investice vrátí v průměru okolo pěti let.

Stará rada č. 3: Myčka nádobí spotřebuje více vody než ruční mytí

To už dávno neplatí. Je to totiž přesně naopak – pokud umývání nádobí přenecháte myčce, obvykle k tomu spotřebuje méně vody, než kdybyste ho drhli v ruce. Je to dáno tím, že myčky bývají navrženy tak, aby využívaly vodu co nejúsporněji. Pravdou ovšem je, že spotřeba závisí na mnoha faktorech. Patří mezi ně velikost nádobí, množství nádobí, způsob mytí a použitá voda.

Kapacitu myčky využívejte na maximum. , ...

Nicméně platí, že mytí v ruce dávno šetrné není – ani k rodinnému rozpočtu, ani k vašim rukám, a už vůbec ne k životnímu prostředí. Zvlášť když umýváte nádobí pod tekoucí vodou. V takovém případě totiž můžete spotřebovat až 15 litrů vody. Pár litrů vody se dá ušetřit napuštěním dřezu nebo jiné nádoby určené k umývání. V takovém případě se může spotřeba vody snížit na 6 až 10 litrů. Počítejte ovšem s tím, že během 10minutového umývání nádobí v ruce protočíte zhruba 30 až 60 litrů vody.

Oproti tomu myčka nádobí se může pochlubit průměrnou spotřebou vody určené pro jeden mycí cyklus okolo 9 litrů. Samozřejmě záleží na konkrétním modelu myčky a na mycím programu. Je důležité dbát na to, aby se kapacita myčky využila na maximum a aby v ní nádobí a příbory byly správně umístěny. To všechno má na konečnou spotřebu vody také vliv.