Lidem dochází trpělivost s pomalým stavebním úřadem a raději riskují stavby načerno. Nezbývá jim často nic jiného
Nová pergola na zahradě, přístřešek na kolo nebo venkovní bazén. Desítky tisíc Čechů plánují každoročně vylepšit své bydlení, ale část z nich po pečlivém zvážení všech pro a proti volí stavbu bez povolení. Podle průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) z roku 2026 totiž budete na stavební povolení čekat v průměru celých 5 měsíců. A to často jedině za předpokladu, že máte perfektně připravenou dokumentaci.
V krajním případě se vám však může stát, že místo zmiňovaných 5 měsíců budete čekat například déle než rok. Není proto divu, že řada majitelů rodinných domů raději riskuje pokutu. Problém je v tom, že aktuální zákon výrazně ztížil dodatečnou legalizaci a navíc za stavbu na černo hrozí pokuta až do výše 2 milionů korun. Někteří lidé riskují a začnou stavět bez povolení, jiní se rozhodnou na razítko počkat a plány o pár měsíců posunout.
Co dnes vyžaduje povolení a co ne?
Ačkoliv mezi českými kutily panuje ohledně stavebního zákona značná skepse, je nutné přiznat, že se situace v posledních měsících výrazně změnila k lepšímu. Aktuálně platí zákon č. 283/2021 Sb., který mimo jiné v příloze specifikuje klíčový pojem drobná stavba – tedy takový záměr, který nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení. Aktuálně sem spadají stavby do 40 m² zastavěné plochy a 5 metrů výšky, nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nekomerčního využití a s odstupem alespoň 2 metry od hranice sousedního pozemku. Konkrétně se tak může jednat o pergoly, altány, zahradní domky, skleníky, kůlny nebo bazény.
Cokoliv, co zmíněné podmínky nesplňuje, musí získat povolení. Poslanecká sněmovna však v červenci schválila novelu stavebního zákona, která má vstoupit v účinnost k 1. lednu 2027. Ještě musí projít projednáním v Senátu Parlamentu ČR a být podepsána prezidentem. Nová pravidla pak přinesou hlavně zásadní zkrácení lhůt – cíl má podle Ministerstva pro místní rozvoj být 60 dnů pro rodinné domy a 12 měsíců pro velké záměry. Očekává se, že pro pergoly, zahradní domky a skleníky pak bude lhůta ještě kratší.
„Stát, který nedokáže povolit výstavbu v přiměřeném čase, oslabuje sám sebe. Dnes jsme v Poslanecké sněmovně rozhodli o tom, že lidem zkrátíme cestu k bydlení, obcím ke školce či škole a této zemi k větší konkurenceschopnosti. Schválením tohoto zákona jsme udělali klíčový krok k tomu, aby se v České republice dalo konečně normálně stavět,“ komentovala schválení ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.
Co se načerno staví nejčastěji?
I když stavba spadá do kategorie nevyžadující povolení, majitelé nesmí spoléhat jen na velikost. Podle informací odborníků je zásadní zkontrolovat také územní plán obce a koeficient zastavěnosti pozemku, který určuje, jak velká část pozemku smí vlastně být zastavěna.
V praxi se ukazuje, že řada Čechů stavební předpisy obchází. Nejčastěji se přitom situace týká pergol, které jsou právně poněkud zákeřné. Pergoly v pravém slova smyslu jsou totiž otevřené konstrukce bez střešní krytiny. A v takovém případě se o stavbu vůbec nejedná a žádné povolení není třeba. Jakmile si ale pořídíte zastřešenou konstrukci (například s pevnou střešní krytinou nebo pohyblivými lamelami), právně už o stavbu jde. A pokud překročíte zmiňovaný limit čtyřiceti metrů čtverečních, budete potřebovat povolení. Stejně tak jsou často nad limitem bazény, přístřešky pro auto nebo zahradní domky. U všech těchto staveb je totiž nesmírně jednoduché překročit stanovený limit.
Stavební úřady dnes nelegální stavby snadno odhalují díky propojení katastrálních map s aktuálními satelitními snímky.
, ...
Sankce jsou čím dál přísnější
Zatímco proces povolování se ve srovnání s minulostí pozvolna zrychluje, sankce za nelegální stavby se dramaticky zpřísňují. Aktuální stavební zákon totiž zvýšil maximální pokutu za neoprávněnou stavbu z původního půl milionu až na dva miliony korun. Ve zvláštních případech (například pokud byste se rozhodli stavět na zvláště chráněném území) to mohou být až čtyři miliony. A k tomu budete muset stavbu na vlastní náklady odstranit.
Reálné pokuty jsou naštěstí nižší a pro fyzické osoby se pohybují zpravidla někde mezi 50 a 400 tisíci. Pokud ale takovou sumu budete muset zaplatit za zahradní domek bez dokumentace, je to samozřejmě velmi nepříjemné. Podobně tvrdě začaly úřady přistupovat rovněž k procesům dodatečné legalizace – když se úřad dozví o nelegální stavbě, dá vám 30 dnů na podání žádosti o dodatečné povolení. Tam musíte počítat s velmi přísnými podmínkami a pokud tuto lhůtu nestihnete nebo se žádost zamítne, úřady nekompromisně nařídí demolici.
Důležitou roli v odhalování nelegálních staveb hraje také digitalizace spojená s katastrem nemovitostí a leteckými snímky. Úřady dnes mohou během několika minut porovnat stav katastru se skutečným stavem na pozemku. Už dávno tedy neplatí, že vás automaticky udal soused. Podtrženo a sečteno, kontroly jsou stále přísnější a pokuty vyšší, zatímco doba potřebná k vyřízení povolení se stále zkracuje. Riskovat se tedy u větších staveb rozhodně nevyplatí.





Sledovat v Google Zprávách
















































