Učitelka dala výpověď a začala prodávat houby a lesní plody. Dnes vydělává více, než byl její původní plat

Mira Heikkinenová z finského regionu Kainuu totiž přemýšlela, jak překlenout období, ve kterém jí vypadl pravidelný příjem a rozhodla se zkusit uživit prodejem darů přírody. V létě totiž dala výpověď z gymnázia, kde působila jako učitelka jazyků, a záhy se ocitla v situaci, kdy věděla, že 45 dnů nedostane od státu podporu.

Koníček jí vydělal víc než učitelský plat 

Více než učitelská praxe se jí však v tomto období vyplatilo to, že už 30 let chodila do přírody načerpávat síly a hledat lesní plody. „Když jsem dala výpověď, řekla jsem manželovi, že si ty peníze vydělám v přírodě,“ vzpomíná. Do sbírání hub je prý blázen. Největší poděkování patří jejím rodičům. Díky nim se totiž naučila vážit si všeho, co příroda nabízí. Teprve letos se však ukázalo, že tato záliba může mít i finanční přínos. 

Za svůj vztah k přírodě vděčí Mira svým rodičům. , ...

Za letošní sezónu se Miře povedlo nashromáždit podle svého odhadu kolem tuny borůvek. Ve svůj nejúspěšnější den jich nasbírala dokonce přes 100 kg. Kromě toho se však zaměřila i na houby – jen hřibů měla nakonec celkem 200 kg. Nejvíce se jí přitom zadařilo během čtyř dnů na konci srpna, kdy denně našla kolem 70 kg. Na tomto druhu pak vydělala přes tisíc eur, tedy v přepočtu bezmála 25 tisíc korun.

Dohromady s ostatními druhy hub a s borůvkami se pak dostala na celkový výdělek v řádu tisíců eur. Přesnou částku Mira sice pro finské médium Kotiliesi zveřejnit nechtěla, ale sama od sebe nabídla alespoň srovnání s předchozím zaměstnáním. V letošní sezóně si prý vydělala víc než jako učitelka. 

O žádné peníze „bez práce“ nešlo 

I když to může znít jako splněný sen, za každým prodaným košem hub a každou krabičkou borůvek se skrývají dlouhé hodiny náročné práce. Jeden den mohl znamenat klidně 7 hodin strávených v lese a po návratu domů námaha zdaleka nekončila. Lesní plody je pak třeba očistit a připravit k prodeji. Navíc Mira strávila spoustu času také cestováním a za jediný den tak najela zhruba stovku kilometrů autem. 

K častějším výpravám do přírody teď svým příběhem motivuje i ostatní. Přála by si, aby víc lidí vnímalo les nejen jako místo pro odpočinek, ale také jako možný zdroj příjmů v době finanční nouze.

Šumavská houbička motivuje Čechy

Příklady lidí, kteří dokázali houbaření proměnit ve skutečný zdroj příjmů, přitom najdeme i v Česku. Sběrem hub se u nás úspěšně živí třeba Lucie Drozdová ze Sušice, mediálně známá jako Šumavská houbička. Ta začala během covidu rozvíjet vlastní projekt založený na své vášni pro houby a dnes se jim už věnuje profesionálně. 

Natáčí videa, vzdělává veřejnost nebo také vydává knihy a houbaření se snaží přiblížit i lidem, kteří se v lese zatím příliš nevyznají. Ve svých videích často upozorňuje na to, že houby je možné sbírat během celého roku, nejen v hlavní sezoně. Sama pak ukazuje, jak sbírá jedlé druhy „v jarních deštích, letních vedrech, podzimním pošmournu i v zimních vánicích.“

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Šumavská houbička (@sumavskahou­bicka)

Otevírá také nový pohled na to, co všechno je možné v české přírodě najít a vychutnat si posléze na talíři. Kromě oblíbených druhů v podobě hřibů nebo lišek zmiňuje například to, že i některé opomíjené prašivky mohou mít překvapivě lahodnou chuť.

Je nutné danit příjmy z prodeje hub?

Finské učitelce hrály při rozhodnutí začít prodávat houby do karet i pravidla finské finanční správy. Výdělek z prodeje vlastnoručně nasbíraných plodů je podle ní totiž osvobozen od daně. Týká se to však pouze nezpracovaných plodů. Například marmeláda z borůvek by tedy už patřila do jiné kategorie. 

V Česku jsou podmínky odlišné. Pokud jde o příležitostný nebo nahodilý prodej a celkové příjmy z takových činností za rok nepřesáhnou 50 tisíc korun, jsou od daně z příjmů rovněž osvobozené. Pokud však člověk sbírá a prodává lesní plody pravidelně za účelem zisku, může už jít o podnikání a příjmy je pak potřeba také náležitě zdanit. 

Pro prodej hub u nás navíc platí i další pravidla. Prodejce musí mít osvědčení o znalosti hub, které získá až po složení příslušné zkoušky. Potřebuje také odpovídající živnostenské oprávnění a při sběru hub za účelem prodeje musí mít svolení od vlastníka lesa. Prodávané houby musí splňovat hygienické požadavky a na trh je možné dostat pouze druhy povolené místní vyhláškou. 

Na dodržování daných pravidel dohlíží mimo jiné Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Mnoho českých houbařů tak od prodeje legislativní omezení snadno odradí a raději pak nasbírané úlovky v hlavní sezóně spotřebují sami nebo je rozdají známým.