Lidé odkládají založení rodiny kvůli penězům: Nejdříve chtějí vydělávat alespoň 80 tisíc měsíčně

Porodnost i plodnost v Česku v posledních letech neustále klesají. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se dokonce v loňském roce narodilo pouze 77,6 tisíce dětí. Jedná se o vůbec nejnižší počet narozených dětí v historii statistického zjišťování. Důvodů, proč Češi nemají děti, existuje hned několik. Častým argumentem mladých je, že si chtějí pro sebe a svou rodinu zajistit dostatečné ekonomické zázemí. Někteří chtějí dokonce nejprve vydělávat přes 80 tisíc korun měsíčně.

Tato částka přitom nemusí být jen přehnanou představou mladých lidí. Pokud chtějí před založením rodiny vyřešit bydlení, vytvořit si finanční rezervu a počítají s tím, že během rodičovské dovolené může příjem domácnosti výrazně klesnout, mohou právě takový příjem vnímat jako hranici potřebného finančního bezpečí. Zejména ve velkých městech, kde značnou část rodinného rozpočtu spolyká nájem či hypotéka, tak požadavek vydělávat před narozením dítěte alespoň 80 000 korun měsíčně nemusí působit až tak nereálně.

Proč se v Česku rodí méně a méně dětí?

Podle odborníků aktuálně rodí slabá generace žen narozených v 90. letech. Jenže důvodů, proč v ČR ubývá narozených dětí, existuje daleko víc. K odkládání rodičovství vedou také dopady pandemie a války, ekonomické obavy či nedostupnost bydlení. Ačkoli tedy Česko patří mezi státy s nejštědřejším systémem daňové podpory rodin s malými dětmi, mladí lidé stejně založení rodiny nechávají na pozdější dobu. Průměrný věk matek při narození prvního dítěte ostatně vloni vzrostl na zhruba 29,2 let.

Existují návrhy, které chtějí trestat bezdětné, což ovšem podle mnohých odborníků není správná cesta. Zjevně ale tolik nepomáhá ani štědrá daňová podpora. Vzhledem k ekonomické situaci se tak soustředí spíše na kariéru a čekají na dobu, kdy budou vydělávat hodně peněz. Ideálně více, než činí průměrná mzda v Česku v Česku, která v prvním čtvrtletí tohoto roku činila 50 282 korun.

Mnozí mladí chtějí být před prvním dítětem ekonomicky zajištěni , ...

Ekonomické zázemí jako základ

Francie dlouhodobě patří k evropským zemím s vyšší porodností. Odborníci to přičítají opatřením, jež snižují nejistotu a umožňují sladit práci s rodičovstvím. Konkrétně jde o dostupné jesle a školky i o flexibilní úvazky. V ČR je ale aktuálně klíčová dostupnost bydlení. „Než mladí začnou uvažovat o založení rodiny, chtějí mít silnější ekonomické zázemí než předchozí generace. Dosáhnout na poměrně kvalitní bydlení se ale pro mnoho z nich stane nesplnitelným snem,“ uvedl demograf Tomáš Sobotka v rozhovoru pro DVTV.

Kolik je potřeba na uživení rodiny?

Rodiče dostávají po dobu 28 týdnů peněžitou pomoc v mateřství, jež činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu a následně rodičovský příspěvek. Ten je celkem 350 000 Kč na jedno dítě a lze si ho rozložit až do 3 let věku dítěte. Tyhle peníze ale náklady na život ani zdaleka nepokryjí, což platí především ve větších městech. Pokud je jeden z rodičů na mateřské či rodičovské, druhý musí vydělávat. Kolik? Jen za jídlo, drogerii, výdaje na miminko a další základní výlohy lze bez zbytečného rozhazování utratit přes 30 000 korun měsíčně. 

Největší náklady spolkne bydlení. Průměrné ceny nájemního bydlení mezičtvrtletně klesly v Praze i v naprosté většině krajských měst, přesto zůstávají vysoké. Nájmy jsou v ČR více než dvojnásobné oproti roku 2014. V menším městě se rodina může vejít do výdajů 40 až 50 tisíc korun měsíčně. Ale třeba v Praze stojí nájemné 24 000 až 32 000 Kč za měsíc a hypotéka bývá ještě výrazně vyšší. V centru klidně přes 40 tisíc korun. Pokud k tomu připočteme energie a další výdaje, není divu, že někteří mladí chtějí vydělávat alespoň 80 000 Kč měsíčně. I pak totiž mohou vyjít jen taktak.

Ačkoli mají někteří mladí vysoká platová očekávání, někteří si ani neumějí hledat práci. Řada z nich má problém sepsat motivační dopis o dvou větách, takže nakonec mnohdy vydělávají výrazně méně, než požadují. Na vysněnou částku před založením rodiny tedy vůbec nedosáhnou.