Pozor na med od stánkařů i v ochodech. Nové označení hned odhalí, zda kupujete kvalitu, nebo levnou břečku z dovozu

Právě med přitom dlouhodobě patří mezi nejfalšovanější potraviny vůbec. Cílem této směrnice je především omezit dovoz medu s nejasným původem a zabránit klamání spotřebitelů. Medy se starými etiketami budou moci být doprodány, u nových medů se však již setkáme s novým značením. 

Přísnější pravidla platí od 14. června

Právě 14. června 2026 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 490/2025 Sb., která nahradila původní vyhlášku č. 76/2003 Sb. Přináší s sebou přísnější pravidla pro označování medu s cílem zajistit, aby měl spotřebitel jasnější přehled o tom, co kupuje. 

Hlavní změna se týká zpřesnění pravidel pro označování medu, a to konkrétně uvádění země původu. Změny se dotknou směsí medů pocházejících z různých zemí. Nově už totiž není možné používat dřívější označení jako „směs medů ze zemí EU“ nebo „mimo EU“. Nově musí být na etiketě jasně vypsány všechny konkrétní země, ze kterých med pochází. Ať už tak med kupujete v supermarketu, specializované prodejně, na farmářském trhu nebo u stánkaře, vyplatí se novému značení věnovat pozornost.

Kromě toho je třeba tyto země původu uvádět v sestupném pořadí podle jejich hmotnostního podílu. Zároveň je třeba spotřebitele informovat také o konkrétním procentuálním poměru medu z každé země. Výjimka se týká pouze velmi malých balení medů do 30 gramů. Zde lze místo celých názvů států použít pouze jejich mezinárodní kódy (např. CZ). 

Jednatel společnosti Medokom Milan Špaček pro ČT24 vysvětlil, v čem spočíval problém původního značení: „Za obecným označením Med z EU a mimo EU se schovávaly čínské a další asijské medy, které jsou kvalitativně problematické. Sice splňují některé legislativní požadavky, ale nevyhovují všem nejnovějším analytickým metodám.“

Nově musí být na etiketě jasně vypsány země, ze kterých med pochází , ...

Právě u některých levných dovozových medů se v minulosti opakovaně objevovaly pochybnosti o kvalitě či autenticitě produktu. Evropské kontroly v minulých letech odhalily řadu případů, kdy med dovážený zejména z některých mimoevropských zemí vykazoval známky falšování nebo obsahoval přidané cukerné sirupy. Spotřebitel přitom z původního označení „směs medů ze zemí EU a mimo EU“ neměl šanci zjistit, jak velký podíl medu pochází například z Číny, Argentiny nebo z evropských států. Nové značení má tuto netransparentnost odstranit a umožnit zákazníkům informovanější vý­běr.

Vyhláška modernizuje názvosloví

Pro koncové zákazníky může být zajímavá i skutečnost, že došlo k modernizaci názvosloví a odstranění některých zastaralých nebo zavádějících termínů. Na druhou stranu se můžeme setkat i s novým značením.

Podle nové vyhlášky je „med lesní“ oficiální synonymum pro med medovicový. Aby mohl být med označen jako lesní nebo medovicový, musí splňovat limit pro elektrickou vodivost. Pokud by tento požadavek nesplňoval, při případné kontrole inspekčními orgány by se to považovalo za klamání spotřebitele.

V nové vyhlášce se již nesetkáte s termínem „pastový med“. I nadále půjde o květový nebo medovicový med, přičemž pastování je považováno pouze za technologický proces, nikoliv za samostatnou kategorii medu. Tento technologický postup zůstává běžnou a plně uznávanou metodou úpravy medu. Přestože nová vyhláška pojem „pastový med“ výslovně neuvádí, včelaři jej mohou nadále používat jako doplňující nepovinné označení výrobku.

Existují dokonce i medy, které vznikají v laboratorních podmínkách. Jejich výroba napodobuje přírodní procesy v těle včely. 

Vyhláška také modernizuje názvosloví , ...

V České republice klesají počty včelařů i včelstev

Předseda Komoditní rady pro včely a med při Agrární komoře ČR Stanislav Jaš pro iDnes.cz zmínil, že v České republice čtvrtým rokem klesají počty včelařů i včelstev. Podle něj byla v předloňském roce soběstačnost České republiky 67 % a každý obyvatel snědl zhruba kilogram medu. Podle údajů Agrární komory se loni vyrobilo 5 202 tun medu a dovoz medu činil 6 312 tun. Naopak se vyvezlo přes 1 015 tun medu do zahraničí.

Cena dovozového medu je přitom v porovnání s vlastní produkcí v České republice nižší. Do naší země se med dováží například z Číny nebo Argentiny. 

Existují různé metody, které pomáhají odhalit falšovaný med. V určitém případě lze med kontrolovat i bez otevření sklenice.