Co podle psychologie znamená u muže nepořádek v dílně nebo garáži?

Stav, v jakém muž udržuje své osobní teritorium v po­době dílny nebo garáže, o něm mů­že nepřímo lec­cos prozradit. O žád­nou jednoduchou rovnici se ale nejedná. To, jak si muž prostor kolem sebe organizuje, souvisí s jeho návyky a s tím, jak funguje jeho mysl. Svou roli však hraje i převza­tý přístup k ú­klidu vštěpova­ný rodiči. 

Neuspořádaný prostor vyvolává stres 

Nepořádek však může být v některých případech spojený i s psychickou nepohodou. Prostředí zahlcené věcmi se totiž běžně dává do souvislostí se zvýšenou hladinou kortizolu (stresového hormonu) a ovlivňuje i kognitivní funkce. Pokud v nějaké místnos­ti dlouhodobě přetrvává, může mít vliv napří­klad na zhoršo­vání soustředě­ní, pozornosti nebo produktivity, čímž se podepisuje i na každodenním fungování. 

Spjaty jsou s ním dokonce i některé negativní emoce. Chronický nepořádek totiž často u lidí vzbu­zuje špatnou náladu nebo dokonce pocity viny a studu. Až tedy příště nebudete vědět, proč se necítíte nejlépe, zkuste si nejdříve posvítit na prostor kolem sebe.

Běžný bordelář a jeho systém 

Nástroje poházené po pracovní ploše mohou být znakem kreativity. , ...

U některých mu­žů nejde o nic vážného. To, že kolem sebe vytvářejí na první pohled chaos, jen od­povídá jejich stylu fungování. Může jít například o pracovní desku v dílně pokrytou nejrůznějšími kutilskými nástroji. V ta­kovém případě se totiž majitel v neuspořádaných věcech většinou dobře orientuje, a i přes nepořádek ví, kam sáhnout. Proto se pro takovou situaci vžilo označení „orga­nizovaný chaos“. 

Zajímavé je, že nemusí být vždy na škodu, což potvrdil výzkum publiko­vaný v časopise Psycho­logical Scien­ce, který se zabýval vli­vem pracovního prostředí na chování (Voh­s et al., 2013). Ukázal mimo jiné, že v neuspořádaném prostředí přichá­zejí s kreativnějšími nápady a častěji si vybírají nové možnosti řešení. Nepořá­dek tedy může mít na výkon, třeba při práci v dílně, dokon­ce pozitivní vliv­. 

Důležité je umět rozli­šit, o jaký druh nepořádku se jedná. Pokud jde jen o to, že si muž věci neuklízí na své místo nebo je nechává poházené bez ladu a skladu po pracovní desce, může jít o neškodný or­ganizační problém. Tento typ nepořádku mu při­náší jen minimální psychickou zátěž. 

Hromadění věcí překonává kla­sický nepořádek 

Pokud jde ale o hromadění věcí ve velkém, které už brá­ní běžnému vy­užívání dílny nebo garáže, situace je jiná. V závažných případech může jít dokonce až o kompulzivní poruchu hromadění, pro kterou je typické dlouho­dobé shromažďo­vání různých předmětů bez ohledu na jejich reál­nou hodnotu. 

Kompulzivní hromadění se už vyskytuje jako symptom některých duševních poruch. , ...

Nezúčastnění pozorovatelé je mohou vnímat jen jako „staré krámy“ bez užitku. Pro své majitele mají ale nevyčíslitelnou emocionální hodnotu. Jejich chování pak vede nejen ke vzniku nekoneč­ných hromad ne­potřebných věcí, ale třeba i k úz­kostem. Pak už se může jednat o psycho­logický stav klasifikovaný v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5). 

Lidé, kteří patologickým shromažďováním trpí, ma­jí k takovým věcem často tak sil­né citové pou­to, že úzkost poci­ťují už jen př­i pouhém pomyš­lení, že by se jich měli zba­vit. A když je jich už plný byt, často přichází na řadu právě dílna nebo garáž. Přeplnění těchto prostor tedy může upozorňo­vat na závažnější problém. 

S tímto stavem se totiž podle platformy Psychology To­day spojují i hlubší psychické faktory, jako je úzkost nebo deprese, ale i obsedantně-kompulzivní rysy nebo dokonce traumatické zážitky z minulosti. Hro­madění je tedy považované za „významnou­ psychickou po­ruchu vyžadují­cí cílenou intervenci a terapeutickou podporu“, jak píše neurověd­kyně Shirley M. Mueller, MD pro zmíněnou platformu.