České dráhy vylepšily regionální spoje na takovou úroveň, že závidí i japonské šinkanseny
Cestování vlakem je obecně považováno za jeden z nejekologičtějších a nejudržitelnějších způsobů dopravy. Stále ho využívá i mnoho Čechů. Podle statistik ostatně jezdí čím dál více lidí vlakem i po Praze. České dráhy navíc učinily další krok, který mohou kvitovat především cestující v rámci regionálních spojů.
Ve vlaku se lze zabavit všelijak. Můžete si povídat se spolucestujícími, číst si knížku nebo se dívat z okna na ubíhající krajinu. V současné době lze ovšem i ve vlaku bez problémů surfovat na internetu. Můžete tedy online pracovat, sledovat filmy nebo hrát hry. Ačkoli lze využívat vlastní připojení, uplatnění může nalézt i Wi-Fi v samotné vlakové soupravě. Dopravci se proto výrazně zaměřují právě na tuto oblast. Česko je na tom už nyní velmi dobře, a to i ve srovnání s japonskými šinkanseny.
České dráhy dále rozšiřují své služby
V novém jízdním řádu ČD přibylo dalších 453 vlaků, které cestujícím nabízejí palubní Wi-Fi síť. Jedná se přitom především o vlaky regionální. Největší český dopravce tak aktuálně poskytuje Wi-Fi připojení ve zhruba 5300 spojích, což představuje zhruba 60% pokrytí. Podle Michala Krapince, předsedy představenstva a generálního ředitele Českých drah, je dnes stabilní připojení k internetu prostřednictvím palubní Wi-Fi sítě jedním ze základních požadavků cestujících na dálkových i regionálních linkách. Proto se ČD mimo jiné zaměřují na rozvoj služeb právě v této oblasti.
V Evropě patříme ke špičce
Podle hodnocení v aplikaci Můj vlak se spokojenost zákazníků se službami Českých drah zlepšuje. Ačkoli někteří cestující nejsou s největším tuzemským vlakovým dopravcem úplně spokojeni, situace se mění k lepšímu. O kvalitě poskytovaných služeb na českých železnicích ostatně vypovídají i statistiky společnosti Ookla, která se zaměřuje na testování rychlosti internetu, analýzy dat a diagnostiky sítí. Podle jejího výzkumu patří Česko v rámci Wi-Fi připojení ve vlacích k evropské špičce. To může být pro mnohé cestující možná celkem překvapující zjištění.
Statistiky, které vyplývají z měření ve druhém čtvrtletí loňského roku, hovoří o tom, že Česká republika je v mediánu rychlosti uploadu se 17,92 Mbps na třetí pozici v Evropě. V mediánu rychlosti stahování jsme s 23,36 Mbps jen o příčku níže. Oběma těmto statistikám kraluje Švédsko, a to dost výrazně. Česko každopádně patří mezi nejlepší země i co se týče nejnižší latence. Díky 41 milisekundám jsme třetí, a to dokonce v rámci celého světa za Tchaj-wanem a Irskem.
Signál ve vlacích jako technická výzva
Ačkoli je neustále prostor ke zlepšování, kvalitní Wi-Fi pokrytí na železničních tratích patří mezi náročné technické výzvy, které čeští dopravci zvládají dobře. Vlaky jezdí rychle a navíc se pohybují tunely, lesy a méně obydlenými oblastmi. Signál zároveň blokují i samotné vagóny, jejichž konstrukce ho neovlivňuje příliš pozitivně. České dráhy se proto vloni také zaměřily na zlepšení signálu ve vagonech vlaků prostřednictvím laserové úpravy oken. Kvalita internetu tedy stojí i na krocích jako ze sci-fi filmu.
Jak dobře jsme na tom v rámci Wi-Fi signálu na železničních tratích může být zjevné třeba i v porovnání s japonskými šinkanseny, tedy s rychlovlaky, které jsou považovány za etalon efektivity systémů hromadné dopravy v rámci celého světa. Ačkoli Wi-Fi připojení je v těchto vlacích běžné, nebývá úplně spolehlivé v tunelech a venkovských oblastech. Proto není divu, že většina cestujících se v japonských vlacích spoléhá spíše na své vlastní připojení (4G/5G).
Japonsko je výrazně za Českem. Podle statistik Ookla je v „zemi vycházejícího slunce“ medián rychlosti uploadu 2,67 Mbps a medián rychlosti stahování 6,89 Mbps. Minimálně v těchto hodnotách jsme na tom tedy mnohem lépe.





























































