Zaměstnavatel se o vás ve vedru musí postarat. Od kolika stupňů vám musí pořídit klimatizace, nebo vám dát placené volno?

To se projevuje nejen negativním vlivem na produktivitu, ale především zvýšenou pravděpodobností rozvoje vážných zdravotních stavů nebo vzniku akutních pracovních úrazů. Česká legislativa na tuto skutečnost pamatuje a zaměstnavatelům uděluje hned několik povinností, jejichž účelem je ochrana zdraví zaměstnanců. 

Jaká legislativní opatření se této problematice věnují? 

Naprosto klíčové je v tomto směru zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o kterém se oficiálně hovoří jako o nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. 

V něm se mimo jiné nachází příloha, která rozděluje jednotlivé pracovní činnosti do několika kategorií: toto rozdělení se odvíjí především od celkového průměrného energetického výdeje a obvyklé ztráty tekutin za osmihodinovou směnu. 

Na základě těchto kritérií jsou jednotlivá zaměstnání zařazená do tříd, přičemž u každé třídy platí z pohledu zaměstnavatele i zaměstnanců jiná pravidla. 

Maximální přípustná teplota

Teplotní limity se liší podle náročnosti práce. Zatímco u kancelářských profesí je maximální přípustná teplota 27 °C, u fyzicky náročných profesí klesá až na 20 °C. Nařízení vlády rozděluje zaměstnání do několika kategorií podle fyzické zátěže – od administrativních pracovníků přes řidiče a prodavače až po stavební dělníky, pracovníky v lomech nebo horníky. Čím vyšší je fyzická náročnost práce, tím nižší teplota je na pracovišti přípustná.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů, pokud dojde k překročení limitu? 

Překročení horního limitu automaticky neznamená, že si zaměstnanci mohou nárokovat placené volno. Zaměstnavatelům však náleží povinnost zajistit přijatelné pracovní podmínky. 

V praxi toho lze docílit několika způsoby. Může jít například o posunutí začátku směny, zvýšení frekvence střídání zaměstnanců, restrikce práce pod přímým sluncem, přesunutí nejintenzivnější práce mimo nejkritičtější hodiny, umožnění odpočinkových přestávek nebo dokonce úprava oděvu. 

Klimatizace je pro zaměstnavatele pouze jednou z možností. , ...

Co se týče klimatizace, ta je rovněž jednou z možností. Legislativa nicméně neurčuje žádný teplotní limit, po jehož překročení by zaměstnavateli náležela povinnost ji instalovat. Jaké opatření po překročení výše uvedených limitů zvolí, je čistě na jeho uvážení. 

Velmi přísná a specifická pravidla se týkají hydratace 

Mezi hlavní povinnosti se řadí rovněž poskytnutí chlazeného nápoje zdarma. Množství by mělo být vždy takové, aby zajistilo doplnění minimálně 70 % ztracených tělesných tekutin a minerálů. 

Nápoj musí být za všech okolností zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 % cukru (z celkové hmotnosti). Zákon určuje i maximální množství alkoholu, přičemž limit je v tomto případě stanovený na 1 hmotnostní procento. U mladistvých samozřejmě platí, že nápoje nesmí obsahovat alkohol vůbec.

To je dáno tím, že alkohol i cukr přispívají k dehydrataci organismu. Například po požití alkoholu dochází k zablokování vazopresinu, což je hormon, který má antidiuretické účinky. 

Zaměstnavatel má povinnost zajistit tekutiny. , ...

Jak je to s placeným volnem? 

Pokud panují skutečně extrémní podmínky, které mohou přímo ohrožovat zdraví zaměstnance a tomu zároveň nemůže být udělena jiná pracovní činnost, může vzniknout nárok na placené volno.

Z legislativního hlediska může jít o překážku na straně zaměstnavatele. Náhrada mzdy v takovém případě činí 60 % až 100 % výdělku.

V případě rozvoje nepříznivého zdravotního stavu kvůli vedru pak platí pravidla pro nemocenskou. V podobných situacích se pak zaměstnancům může hodit i den placeného volna navíc.