Stoletá Češka poradila, jak přežít tropické dny. Spoléhá na zvyk z mládí, který sice zní podivně, ale funguje skvěle
Možná si pamatujete, jak si babička v létě namáčela nohy v lavóru nebo si přikládala mokrý hadr na krk. Dělala to intuitivně a také správně. Ženy, které pamatují léta bez klimatizace a přesto se dožily vysokého věku, používají tyto triky dodnes – a vědci uznávají, že mají fyziologické základy.
Momentálně Česko svírá už druhým týdnem vlna veder. Tento týden 22.–28. června je označený za extrémně nadprůměrný s víkendovými teplotami, které se vyšplhají i na 35 °C. Horko jako takové zvyšuje zdravotní rizika a může přivodit i smrt, což si většina lidí neuvědomuje. V roce 2024 zemřelo v Česku kolem 500 osob v souvislosti s vysokými teplotami a záchranná služba ve vedrech vyjíždí dvakrát častěji než obvykle.
Nejohroženější skupinou v těchto vedrech jsou podle Státního zdravotního ústavu lidé nad 65 let, děti do 4 let, těhotné a kojící ženy, chronicky nemocní a lidé užívající některé léky. Většina těchto lidí klimatizaci nemá, ale má doma jiné věci, které jim mohou ulevit.
Kůže je hlavní chladicí systém těla
Když se potíte, vlhkost z kůže se odpařuje a odnáší s sebou teplo. Jenže pocení funguje jen když je okolní vzduch sušší než vaše kůže. Ve vlhkém parnu se pot už z kůže neodpařuje, ale stéká – a pot tělu nepomáhá. Naštěstí má tělo ještě jinou možnost. Krev totiž cirkuluje těsně pod kůží, a právě tam ji lze nejsnadněji ochladit zvenku.
Na tom stojí tyto čtyři metody
Máčení nohou v lavóru se studenou vodou je nejspíš nejstarší ochlazovací rituál našich babiček, které na něj nedají dopustit. Studie JAMA z roku 2024 dokázala, že máčení nohou sice nesnížilo jádrovou tělesnou teplotu, ale že kožní teplota a srdeční tep klesly a účastníkům studie se při teplotách 35 °C v bytě opravdu ulevilo.
Podobný princip potvrdili už dříve také japonští vědci, díky čemuž se tomuto způsobu ochlazování někdy přezdívá japonská metoda ochlazení. Diskuze potvrzují, že se tato metoda používá dodnes. Jedna z uživatelek si například ochlazuje nohy až po kolena.
„Dřív jsme žádnou klimatizaci neměli, takže jsme si museli poradit jinak. Dodnes si při velkých vedrech ochlazuji nohy studenou vodou a občas použiji i mokré prostěradlo. Vnoučata se mi nejdřív smála, že je to staromódní a divné, ale dnes tenhle trik používají úplně stejně jako já. Je to jednoduché, nestojí to nic a mně to funguje celý život,“ říká stoletá Češka.
Z japonské studie z roku 2015 vyplývá, že pokud ponoříte do chladné vody o teplotě 18 °C nejen nohy, ale i ruce, snížíte tepelnou zátěž, pocit tepla i únavu. Tuto metodu využívají hlavně sportovci před fyzickým výkonem ve vedrech.
Ochlazení zápěstí
Pusťte si studenou vodu na vnitřní stranu zápěstí na deset vteřin, rychle si tak ulevíte. Na zápěstí jsou radiální a ulnární tepny velmi blízko kůži a studená voda chladí krev přímo v nich, ještě než doputuje k srdci. Tělo přes ně vnímá úlevu, ta se rozšiřuje do celého těla a pocit tepla tak klesá.
Stejně funguje i šíje, třísla a podpaží, zkrátka všechna místa, kde je tepna blízko povrchu kůže. A když zrovna nemáte přístup k tekoucí vodě, postačí vám i studená plechovka nebo láhev z ledničky, kterou přiložíte na vnitřní stranu zápěstí.
Nejúčinnější je mokrý ručník nebo prostěradlo
Mokrý ručník má z těchto metod nejpevnější vědecký základ a nejdelší historii. Funguje na podobném mechanismu jako pocení, ale zdrojem vlhkosti není váš organismus, ale voda v ručníku. Přiložte ho na šíji, hruď nebo přes nohy – a nechte ho pracovat.
Podle univerzity v Sydney kombinace ventilátoru a navlhčené kůže snižuje kardiovaskulární zátěž při horku, obzvlášť u starších lidí. Potvrzují to i uživatelky diskuzních fór, které si mokrý ručník průběžně polévají vodou z PET lahve. Jedna uživatelka dokonce doporučuje vzít si na sebe mokré tílko a na to suchou halenku s tím, že „cestou do práce to uschne a po celou dobu příjemně chladí“.
Studená okurka z lednice
Podle tradiční čínské medicíny je okurka ochlazující potravina, má teplotu kolem 4–6 °C a tělesné teplo na sebe přebírá kontaktem. Ostrouhaná slupka nebo tenké plátky okurky na čele, šiji nebo zápěstí přitom chladí déle než třeba mokrý kapesník, protože okurka obsahuje přibližně 96 % vody a chlad se v ní drží.
Slupky, které vám zbyly po strouhání, potom nevyhazujte. Hoďte je do džbánu s vodou, přidejte led a plátek citronu nebo limetky a nechte je louhovat. Vznikne vám z toho jednoduchý hydratační nápoj. Hydratace je při vedrech stejně důležitá jako ochlazování.
Tyto čtyři metody neochladí byt tak jako klimatizace, ale odvedou teplo rychle přes kůži, sníží pocit přehřátí a zmírní stres, který horko způsobuje. Navíc je používaly intuitivně celé starší generace, aniž by čekaly na vědecké potvrzení. A jak ukazují výzkumy, babičky jednaly správně.





Sledovat v Google Zprávách






















































