Školáci na prvním stupni přijdou o systém klasického známkování. Rodiče zuří, místo známek podle nich přijdou jen prázdné řeči

V prvních třídách mají klasické známky postupně nahradit slovní hodnocení, které má přesněji popsat, co dítě zvládá a kde má ještě rezervy. Právě v tomto systému však řada rodičů vidí problém. Podle nich může být slovní hodnocení pouhou snůškou obecných frází.

Změna nastane už v příštím roce

Od 1. září 2027 bude v prvních třídách základních škol zavedeno povinné slovní hodnocení. O rok později, tedy od září roku 2028, se tato povinnost rozšíří i na druhé ročníky základních škol. Již během školního roku 2026/2027 se však budou školy na přechod na nový systém připravovat. 

Většina rodičů stále preferuje klasické známky

Slovní hodnocení má více zdůraznit průběžnou zpětnou vazbu a individuální pokrok dítěte. Jeho zavedení má prvňákům usnadnit přechod z mateřské školy, zmírnit tlak spojený s výkonem a vytvořit větší prostor pro přizpůsobení výuky potřebám jednotlivých žáků.

Řada rodičů argumentuje tím, že z klasické známky přesně vědí, zda dítě dostalo jedničku, dvojku nebo trojku. Je jednoduchá, rychle srozumitelná a lidé jsou na ni zvyklí.

Na druhou stranu odborníci argumentují tím, že z pouhé známky je těžké rozpoznat, co přesně dítěti činí potíže. Z průzkumu agentury Ipsos z jara loňského roku vyplynulo, že 63 % respondentů si myslí, že děti mají dostávat známky. Pouze 17 % dotázaných se vyjádřilo spíše pro slovní hodnocení a 5 % respondentů by slovní hodnocení chtělo určitě. 

Problematické může být, když bude slovní hodnocení nicneříkající , ...

Problém může být, když se rodič ze slovního hodnocení nic nedozví

Někteří rodiče se slovního hodnocení obávají, protože může být příliš obecné a rodič se z něj prakticky nic nedozví. „Souhlasím s tím, že by se mělo začít známkovat pozvolna, ale pro někoho může být slovní hodnocení dost matoucí nebo subjektivní,“ zmiňuje jedna z uživatelek v diskuzi na eMimino.cz. 

Ředitel školy, kde již bylo slovní hodnocení zavedeno, Martin Košnar popsal: „Pro část rodičů je známka stále srozumitelnější. Místo jasného čísla, u kterého vědí, co znamená, si najednou rodič čte slovní hodnocení a nemusí vždy dobře chápat, jak je myšleno.“

Problematická tak může být například formulace: „Učivo většinou zvládá a při práci se snaží. V některých oblastech má prostor ke zlepšení.“ Ačkoliv toto hodnocení na první pohled zní pozitivně, rodiči ve skutečnosti nic konkrétního neřekne. Mnohem konkrétnějším slovním hodnocením tak může být například: „Sčítá do 20 samostatně, chybuje při přechodu přes desítku.“ Díky tomu dítě i rodič vědí, v čem spočívají slabiny a na čem by se dalo více zapracovat. 

Co si o změně myslí učitelé

Také mezi učiteli panují rozporuplné názory ohledně zavedení slovního hodnocení. Ředitel pražské Základní školy Bohumila Hrabala Matěj Rašovský pro Český rozhlas uvedl svůj postoj: „Myslím si, že změna je jedině dobře. Mohla nastat klidně už dřív. Sice na to nejsme všichni zvyklí, že už nebudou známky, nicméně pro žáky je určitě slovní hodnocení formativnější. Rodiče se také můžou lépe dozvědět o tom, jak žák pokročil v daném učivu.“

Programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta uvedl, že je podle něj důležité pojmout slovní hodnocení správně. „Osvojit si slovní hodnocení kvalitně vyžaduje po učitelích dostatečnou přípravu i odbornost,“ zmínil. Kromě toho podotknul, že špatně uchopené hodnocení může dětem spíše ublížit. 

TIP: Přečtěte si také, jaký nový předmět by odborníci chtěli ve školách zavést nebo proč v některých školách nestačí jako důvod absence uvést „rodinné důvody“.