Dejte pozor, co v zimě tankujete. Špatný výběr mezi zimní a letní naftou může vyjít v servisu na desítky tisíc. Stačí jedna mrazivá noc
Stačí jedna chladná noc a z běžného nastartování auta se může stát drahý problém. Dieselové motory jsou v zimě citlivé na kvalitu paliva a špatná nafta dokáže během pár hodin napáchat škody, které už se neřeší výměnou filtru. Riziko roste hlavně tehdy, když řidič sáhne po neověřeném zdroji nebo zbytku letní nafty. Účet ze servisu pak klidně přesáhne třicet tisíc korun.
Nafta se v zimě nechová stejně jako v létě. A právě na tom spousta řidičů pohoří. Auto večer zaparkujete, ráno otočíte klíčkem, a motor se buď vůbec nechytí, nebo se ho snažíte přemluvit dlouhým startováním. V tu chvíli už se ale může odehrávat proces, který má k pohodovému zimnímu provozu hodně daleko.
Rozdíl mezi zimní a letní naftou
Zimní a letní nafta se neliší jen názvem. Každá je navržená pro jiné teplotní podmínky a má odlišné chemické složení. Letní nafta funguje bez problémů v teplejším období, ale při poklesu teplot začíná být nestabilní. V palivu se postupně vytvářejí parafínové krystaly, které mění jeho vlastnosti a snižují průchodnost palivovým systémem.
Zimní nafta je naopak upravená tak, aby zůstala tekutá i při výrazně nižších teplotách. Obsahuje aditiva, která omezují tvorbu parafínových shluků a posouvají hranici, kdy palivo přestává protékat filtrem.
Důležité je zmínit, že běžné čerpací stanice v zimě letní naftu neprodávají. Problém tedy většinou nevzniká tankováním u velkých řetězců, ale jinde. Typicky jde o naftu z kanystrů, zbytky starého paliva ze skladu nebo naftu od známého, u které nikdo netuší, jak dlouho ležela a v jakých podmínkách.
Řidiči často podceňují i přechodná období. Podzimní nebo jarní mrazy umí překvapit, a palivo, které ještě včera fungovalo bez potíží, může po jedné chladné noci způsobit problémy. Zvlášť pokud auto stojí venku a teplota klesne hluboko pod nulu.
Když motor nechce nastartovat
První potíže se obvykle projeví nenápadně. Motor se točí déle než obvykle, nechytá hned, nebo po nastartování zhasne. V palivovém filtru se mezitím hromadí parafínové krystalky, které brání průtoku nafty. Motor tak nedostává potřebné množství paliva a elektronika se snaží situaci kompenzovat.
Ještě větší problém nastává, když je v palivu přítomná voda. Ta se do nádrže dostává kondenzací nebo nekvalitním skladováním. V mrazu voda zamrzá a vytváří ledové zátky, které mohou zablokovat palivové vedení nebo filtr prakticky okamžitě. Auto pak nestartuje vůbec.
V takové chvíli dělá řada řidičů zásadní chybu. Místo aby problém řešili odborně, snaží se motor zprovoznit dlouhým startováním. Startér točí, palivo ale neproudí tak, jak má. A právě tehdy hrozí riziko vážného mechanického poškození.
Moderní dieselové motory nejsou stavěné na provoz s omezeným mazáním. Palivo totiž neslouží jen ke spalování, ale zároveň promazává a chladí citlivé části palivového systému. Pokud je jeho tok omezený, jednotlivé komponenty trpí.
Nejvíce trpí palivové čerpadlo
Nejohroženější součástí je vysokotlaké palivové čerpadlo. Pracuje s extrémními tlaky a spoléhá na to, že skrz něj proudí čisté a správně tekuté palivo. Jakmile je nafta zahuštěná nebo proudí jen omezeně, čerpadlo není dostatečně mazáno.
Pokud se řidič snaží auto opakovaně startovat, čerpadlo běží nasucho. To vede k nadměrnému tření a v krajním případě k jeho přidření. U moderních dieselů s technologií Common Rail nejde o drobnou závadu, ale o vážné poškození celého systému.
Oprava v takovém případě obvykle nekončí výměnou jednoho dílu. Kovové částice z poškozeného čerpadla se mohou dostat do vstřikovačů, palivové lišty i potrubí. Servis pak musí systém kompletně vyčistit nebo vyměnit další komponenty. Cena za opravu se tak může vyšplhat i na 50 000 korun.






























































