Skandinávský způsob škrábání oken od auta. Takto je nepoškrábete a ráno budete hotoví za pár vteřin

Tato činnost může na první pohled vypadat mimořádně snadno. Lidé ji často považují za běžnou rutinní činnost, na které není možné cokoliv pokazit. Skutečnost však bohužel hovoří o opaku. Pravda je taková, že pokud při seškrabávání námrazy z oken nebudete přemýšlet o technice, můžete tuto část automobilu poškodit. V lepším případě se na skle objeví pouze nenápadné škrábance o mikroskopické velikosti, v tom horším může jít o rozsáhlejší poškození, v důsledku kterého dochází například ke snížení průhlednosti nebo snížení funkčnosti stěračů. Abyste těmto problémům předešli, je vhodné znát šetrné techniky. Těch existuje hned několik. Jedna z nich, která je obzvláště efektivní, je velmi rozšířená především na Skandinávském poloostrově – tedy v Norsku, Švédsku nebo Finsku. Obyvatelé tamějších států jsou zvyklí na extrémní mrazy a intenzivní sněhové přeháňky, a tak není divu, že tomuto tématu věnují značnou pozornost. 

Z jakých důvodů lze špatnou technikou poničit skla?

Skla, jimiž jsou dnešní automobily osazeny, bývají velmi tvrdá a odolná proti mechanickému poškození. To ovšem ani zdaleka neznamená, že je nelze nešetrným zacházením poničit. 

V souvislosti se škrabáním zpravidla nejsou problematické samotné škrabky, ale spíše tvrdé předměty, které se mezi ně a automobilové sklo dostanou velmi snadno. V praxi se velmi často jedná například o malé kamínky, miniaturní částečky posypové soli nebo písek. 

Jakmile se tyto předměty dostanou při nesprávné technice do kontaktu s automobilovým sklem, fungují víceméně jako abraziva. To znamená, že mohou zapříčinit poškrábání či jiné poškození těchto skel. 

Skandinávci jsou na extrémní podmínky zvyklí. , ...

Správná technika: Jaký způsob škrábání Skandinávci využívají?

Obyvatelé skandinávských evropských států, mezi které patří Finsko, Švédsko či Norsko, si uvědomují, že stěžejním pravidlem při škrábání automobilových oken je zejména maximální kontrola pohybu a jednoduchost. 

Velmi důležité je vyvarovat se krouživých či nahodilých pohybů. Naopak byste měli používat svislé nebo vodorovné tahy, které jsou šetrnější.

Při škrábání zároveň v žádném případě nepoužívejte přílišnou sílu. Agresivním škrabáním riskujete nevratné poškození. 

Nakonec byste se měli zaměřit na úhel škrabky vůči sklu. Ten by měl vždy činit přibližně 30 až 45 stupňů. 

Věnujte pozornost i škrabce 

Mezi největší chyby, kterých se mohou řidiči v zimních měsících dopustit, se řadí neudržování škrabky. Tento užitečný nástroj vyžaduje péči podobně jako řada jiných. 

O škrabku je nutné důkladně pečovat. , ...

Pokud škrabku na pravidelné bázi nečistíte, je velmi pravděpodobné, že se na ní postupem času začnou usazovat kamínky nebo částečky písku či posypové soli. Ty se tam mohou dostávat například při roztávání sněhu. 

Dalším výrazným problémem mohou být záseky na ostří. 

Tato tvrzení potrvzuje i odborník na servis evropských a japonských automobilů: „Důležitější než materiál, ze kterého je škrabka vyrobena, je spíše její čistota a stav. Pokud je ostří poškozené, má na sobě záseky, může sklo poškodit, poškrábat. A to samé platí i pro škrabky nečisté, například ulepené mastnotou a zanesené pískem. I takto může dojít k poškrábání okenního skla.“

Proto byste měli škrabky pravidelně kontrolovat a po každém použití důkladně vyčistit – tak, jako to dělají i mnozí obyvatelé skandinávských stá­tů.