Kvůli autům, která zabírala celou ulici, si znepřátelil sousedy. Těm brzy došla trpělivost a obrátili se se stížností na úřady

Když selže komunikace

Následná komunikace mezi oběma stranami byla emotivní a nepřinesla žádné řešení. Každý ze sousedů zastával odlišný pohled na to, zda je spravedlivé, aby jedna domácnost dlouhodobě využívala několik parkovacích míst na veřejné komunikaci. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout dohody, obrátila se jedna ze stran na obecní úřad. Ani tento krok však situaci nevyřešil, protože parkování probíhalo v souladu s platnými pravidly a úřad neměl důvod zasahovat.

Vozidel přibývá, ale parkovacích míst je stále stejně. , ...

Veřejná vozovka nepatří nikomu

Mnoho lidí žije v přesvědčení, že místo před jejich domem je tak trochu jejich. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Pokud jde o veřejnou komunikaci, ze zákona nikdo nemá automatické právo parkovat přímo před svým domem. Ulice je určena všem řidičům, kteří dodržují pravidla silničního provozu.

To znamená, že pokud rodina vlastní tři vozidla, na veřejné vozovce je může zaparkovat kdekoli. Stížnost by byla namístě, kdyby způsob parkování porušoval předpisy. Například pokud by vozidlo blokovalo výjezd z brány, stálo na chodníku nebo zeleni, zasahovalo do křižovatky nebo bránilo bezpečnému provozu. Problémem mohou být také dlouhodobě odstavené vraky nebo technicky nezpůsobilá vozidla, která jen „stojí“ a nikdo je nevyužívá. Ani tyto případy však nejsou podnětem pro obecní úřad, řeší je policie.

Jaké kroky může obec podniknout

Obecní úřad nemůže určit, kde má který soused parkovat, ani když se proti majiteli tří vozidel spikne celá ulice. Nemůže vás ani naučit ohleduplnosti a diplomatickému vyjednávání; zásady slušného chování a decentní komunikace jsou záležitostí rodičovské výchovy, nikoli úředníků.

Modré zóny v Praze razantně přistřihly řidičům křidélka. , ...

Co ale obec udělat může, je takzvané systémové opatření. Typickým příkladem jsou pražské modré zóny, které v první řadě chrání parkovací místa pro místní obyvatele, ale zároveň znevýhodňují majitele více vozidel. Parkovací oprávnění je v modrých zónách zpoplatněno, přičemž za jedno vozidlo rezident platí okolo 1 200 korun ročně, za druhé zhruba 7 000 Kč za rok a pokud chce získat parkovací místo i pro třetí vozidlo napsané na jeho osobu, cena se vyšplhá na šílených 36 000 Kč ročně.

Je třeba přitom zdůraznit, že ani rezidentní oprávnění vám nezaručuje konkrétní místo před domem. Pouze vám uděluje právo zaparkovat v dané oblasti, pokud je volné místo k dispozici. V praxi tedy opět platí, že kdo dřív přijde, ten dřív parkuje. A kdo je ochoten si stání pro tři vozy zaplatit, může svá auta postavit přímo před vchodem do vaší bytovky, ať třeba trakaře padají.

Proč stížnost přesto není úplně od věci

Stížnost na obecní úřad ohledně bezohledného parkování sousedů přesto může mít smysl. Alespoň v tom ohledu, že jde o podnět, který úředníky přinutí začít uvažovat o regulačních opatřeních, jež nastaví v rezidenčních parkovacích zónách jasnější pravidla. Nikdo vám ale nemůže zaručit, že se tak stane. Obce k podobným úpravám ze zákona povinnost nemají a záleží čistě na jejich rozhodnutí.