Kvíz: Víte, co znamenala "brigáda socialistické práce" nebo "umístěnka"? Jen pamětníci dají 5/5

Není určitě neznámým faktem, že v socialistickém Československu nezaměstnanost prakticky neexistovala. Každý správný socialistický občan musel být řádně zaměstnán a své zaměstnání mít uvedené v občanském průkaze. Ten nebyl obyčejnou plastovou kartičkou, jakou máme všichni v peněženkách dnes, ale jakýmsi sešitkem, kde bylo uvedeno vše podstatné včetně zaměstnání. Pokud jste nikde nepracovali, hrozil vám postih za takzvané příživnictví.

Jak se v minulém režimu sháněla práce

Na tom měly velký podíl takzvané umístěnky. Ty dostávali zejména absolventi středních a vysokých škol. Nemohli si sami vybrat, kam po škole nastoupí, to jim určil stát. Umístěnka totiž byla závazným určením místa, kam jste se jako mladý člověk vydal pracovat. Často se jednalo o místa, kde nikdo nechtěl pracovat, případně o místa v pohraničních oblastech, stovky kilometrů od vašeho skutečného bydliště. Stát tím řešil akutní nedostatky odborníků v určitých regionech, přičemž soukromí pracovníků ho příliš nezajímalo.

Kolektiv je víc než jednotlivec

Na tom byla myšlenka socialismu v podstatě postavena, vše se dělalo kolektivně, jednotlivec moc neznamenal. V pracovním prostředí se vyzdvihovala kolektivní odpovědnost a soutěžení mezi jednotlivými pracovními kolektivy. Velký význam měly například takzvané brigády socialistické práce, což byla nejvyšší forma socialistického soutěžení. Plnily náročné úkoly při socialistické výstavbě, upevňovaly vzájemné výrobní vztahy a zvyšovaly kulturní úroveň pracujících. V roce 1984 bylo do této „státní“ soutěže zapojeno přes 200 000 kolektivů, které tvořilo bezmála 2,7 milionu pracujících.

Umístěnky vás mohly poslat stovky kilometrů od domova. , ...

Pokud jste chtěli za minulého režimu pracovně postupovat, nezáleželo příliš na vašich schopnostech a zkušenostech jako spíš na kádrovém profilu. Ten jste museli mít v pořádku, jinak jste mohli na nějaký pracovní posun zapomenout. V jeho rámci se řešila vaše politická spolehlivost, váš původ, původ rodiny i politické postoje.

Všudypřítomná politika

Jako ostatně všechno, i pracovní prostředí bylo v bývalém Československu úz­ce spjato s politikou. Zvláštním mocensko-politickým orgánem, který vznikl ihned v únoru 1948, byly například Akční výbory Národní fronty. Sloužily jako jeden z nátlakových prostředků pro definitivní získání moci a na pracovištích prováděly prověrky zaměstnanců a „odstraňování“ všech pro režim nespolehlivých jedinců. Později byly přejmenovány na Výbory Národní fronty a existovaly až do roku 1989.

Kvíz pro opravdové pamětníky

Jestli jste za minulého režimu byli občany v aktivním věku, pravděpodobně si tehdejší pracovní systém ještě pamatujete a odpovědi na naše otázky pro vás budou jednoduchou záležitostí. Pokud jste příslušníky mladších generací, zkuste otestovat své znalosti nabyté v hodinách dějepisu.

1. Co se rozumí pojmem „brigáda socialistické práce“?

a) dobrovolníci na brigádách v zemědělství
b) kolektiv pracovníků, který se zavázal k vyšším výkonům a dodržování socialistických hodnot
c) organizace pro středoškoláky

2. Co znamenala zkratka ROH?

a) rada o hospodářství
b) ruské olympijské hry
c) revoluční odborové hnutí

3. Jak fungovala takzvaná umístěnka?

a) státní nařízení, kam se absolvent školy měl vydat do zaměstnání
b) los, podle kterého se chlapci umisťovali na vojnu
c) možnost vybrat si práci podle svého

4. Co bylo náplní Akčních výborů Národní fronty?

a) organizace sportovního vyžití zaměstnanců
b) prověřování zaměstnanců a rozhodování o jejich dalším pracovním osudu
c) kulturně-politické uskupení pro zvyšování úrovně kultury na pracovištích

5. Proč se říkalo, že „nezaměstnanost neexistuje“?

a) Protože každý občan musel být zaměstnán. Nepracující byli považováni za „příživníky“.
b) Protože všichni socialističtí občané chtěli pracovat.
c) Protože stát nabízel neomezené množství pracovních nabídek.

Správné odpovědi:

1. B
2. C
3. A
4. B
5. A