Kvíz: Rozuměli byste mluvě z roku 1820? Otestujte se

Čeština (a obecně každý jazyk) je totiž jako živý organismus. Roste, mění se, občas něco zapomene, jindy přejme nové slovo ze zahraničí. Některé výrazy se vytratí, protože už nejsou potřeba, jiné si zase osvojíme s příchodem nových věcí nebo technologií. Některá slova, která byla dřív naprosto běžná, dnes působí zvláštně nebo legračně. A možná by vás překvapilo, že kdybyste mluvili svou dnešní češtinou na návsi třeba v roce 1820, lidé by na vás koukali jako na zjevení – a asi by vám nerozuměli ani půl věty.

Jazyk se vyvíjí a přizpůsobuje době. , ...

Slova, která s námi už nežijí

Jazyk se neustále přizpůsobuje době. Zatímco dnes máme „notebook“, „streamování“ nebo „aplikaci“, naši předci měli kvelb, krchov, robotárnu nebo šlojíř. Každé slovo něco říkalo o životě tehdejších lidí. Co dělali, jak mluvili, čemu věřili, co bylo důležité.

A tak jako zmizely roboty na panských dvorech, zmizela i slova, která je popisovala. Takovým zapomenutým výrazům dnes říkáme archaismy nebo historismy. Jsou jako jazykové vykopávky. Malá okénka do světa, který už tu sice není, ale díky těmto slovům ho dokážeme aspoň na chvíli oživit.

Jazyk minulosti mluví i o našich kořenech

V mnoha případech byla tato slova nejen krásná, ale i obrazná. Místo prostého „nos“ jste mohli slyšet frňous, místo „chytráka“ čtverák, a místo „jasného dne“ se řeklo lutr den. Čeština bývala květnatá, hravá a barvitá, a často měla i několik různých slov pro totéž. Slova tehdy zněla jinak, ale nesla v sobě duši tehdejší doby.

Zároveň je důležité si připomenout, že některé archaismy známe, jen už nerozumíme jejich původnímu významu. Nebo je používáme ve zcela jiných souvislostech, než kdysi. Vzpomeňme například na slovo pantoflák. Dnes víme, že jde o muže „pod pantoflem“, ale málokdo ví, že výraz pantofla dříve označovala i samotnou manželku.

Archaismy často označují věci, které se již nepoužívají. , ...

Umíte mluvit jako naši předkové?

Dnešní mladá generace už většinu těchto slov nikdy neuslyší. Místo toho si osvojila anglicismy, zkratky a slang. A i když je vývoj jazyka přirozený a nelze ho zastavit, je dobré se občas ohlédnout a podívat se, co všechno už z našeho jazyka zmizelo. Ne kvůli nostalgii, ale proto, abychom lépe porozuměli sobě samým a tomu, odkud pocházíme.

V následujícím kvízu jsme pro vás vybrali 10 staročeských slov, která už z běžné mluvy téměř vymizela. Pokud zvládnete správně odpovědět na většinu z nich, máte nejen dobrý jazykový cit, ale i znalosti, které by vám záviděl leckterý učitel češtiny.

Kvíz: Poznáte slova, která používali naši předci?

1. Co označovalo slovo truhel?

A) Truhlu na šaty
B) Dědictví
C) Služebníka
D) Poklad

2. Výraz šafář znamenal:

A) Sedlák
B) Správce panství nebo hospodář
C) Obuvník
D) Pasák krav

3. Kdo byl famulus?

A) Klášterní kuchař
B) Služebník, pomocník
C) Opat kláštera
D) Sedlář

4. Slovo železný v matrikách označovalo:

A) Kováře
B) Pokrývače
C) Vozku
D) Řetězem svázaného vězně

5. Co znamenalo označení perkmistr?

A) Rychtář v poddané vsi
B) Dohližitel nad těžbou v dolech
C) Hospodář kláštera
D) Písař panství

6. Výraz mancipal označoval:

A) Staršího sluhu na panství
B) Udržovatele městských lamp
C) Osobu nakupující potraviny pro klášter či školu
D) Šafáře v městské části

7. Co byla pazderna?

A) Obytná místnost
B) Místnost na úschovu zbraní
C) Místnost na zpracování lnu
D) Kůlna pro dobytek

8. Kdo byl malomocný?

A) Člověk duševně nemocný
B) Malý člověk (trpaslík)
C) Chudý rolník
D) Člověk s leprou

9. Co označovalo slovo měšťan v historickém významu?

A) Obyvatele města s právem vařit pivo a podnikat
B) Člena městské rady
C) Zámožného obyvatele vsi
D) Každého, kdo měl dům ve městě

10. Co byl urbář?

A) Kniha pokladních výdajů
B) Seznam faráře
C) Měsíčník farnosti
D) Soupis poddanských povinností

Správné odpovědi: 1A, 2B, 3B, 4A, 5B, 6C, 7C, 8D, 9A, 10D.