Mozek volá o pomoc týdny před mrtvicí. Jen málokdo si těchto prvních příznaků všimne včas

Jedním z hlavních problémů je, že příznaky blížící se mrtvice se mnohdy objevují postupně a nemusí být ani nijak dramatické. I z toho důvodu jim řada lidí nepřikládá zásadní význam. Domnívají se, že tyto potíže jsou spojeny s jiným zdravotním problémem a mrtvice je v daném okamžiku často ani nenapadne. 

Předem se může objevit „malá“ mrtvice

Odborníci se shodují v tom, že příchod fatální mozkové příhody lze do určité míry předvídat. U řady pacientů se totiž předem ohlásí mírnějšími příznaky. Odborně tento stav nese označení tranzitorní ischemická ataka a v podstatě lze připodobnit k mírné formě mrtvice, kdy příznaky často do 24 hodin odezní. 

Projevy této „malé“ mrtvice mohou být u pacientů různorodé. V některých případech se například objevuje snížená možnost mimiky v obličeji, snížená hybnost, brnění končetin nebo zhoršení schopnosti řeči. Člověk se nedokáže slovy přesně vyjádřit. Mezi projevy lze však zařadit i mnohem nenápadnější příznaky, jako je mravenčení v rukou nebo drobné poruchy zraku. 

Předzvěstí může být mravenčení v ruce , ...

Příznaky mrtvice mohou být různorodé

Pokud je již řeč o mrtvici jako takové, mohou se příznaky lišit podle toho, jaká konkrétní část mozku je postižena. Pacient může pociťovat například náhlou slabost nebo ochrnutí obličeje, paže nebo nohy (typicky jen na jedné straně těla). Objevit se může náhlé zmatení, problémy s viděním, potíže s chůzí, závratě nebo silná bolest hlavy bez zjevné příčiny. Ve všech těchto případech je třeba neodkladně přivolat lékařskou pomoc. 

Co se děje s naším tělem při mrtvici

Při mozkové příhodě dochází k přerušení průtoku krve do části mozku. Tento faktor následně může vést k trvalému poškození mozkových buněk a ztrátě funkcí, které postižená část mozku ovládá. 

Rozlišují se přitom dva základní typy mozkových příhod. První z nich je ischemická, při které je průtok krve blokován kvůli krevní sraženině, druhá z nich pak nese označení hemoragická a způsobuje ji prasknutí krevní cévy v mozku. 

Celosvětově případů mrtvice přibývá

Ačkoliv se dá cévní mozkové příhodě poměrně dobře předcházet, v posledních letech dochází celosvětově k poměrně velkému nárůstu případů. Například v roce 2021 prodělalo mrtvici 11,9 milionu pacientů, v roce 1990 to bylo o 70 % méně. 

Rizikovými faktory pro vznik cévní mozkové příhody jsou nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, chronický stres a poruchy spánku. Kromě toho se zde ale řadí i kouření a nevhodná strava obsahující velké množství cukrů a živočišných tuků. 

Objevit se mohou i poruchy zraku , ...

Proč je mrtvice pro člověka nebezpečná?

Cévní mozková příhoda je nebezpečná z toho důvodu, že může vést k trvalému poškození mozku a závažným funkčním onemocněním. Hlavní roli při tomto stavu hraje čas. Čím déle trvá, než se k pacientovi dostane lékařská pomoc, tím větší nastává riziko nevratného poškození a invalidity. 

Léčba závisí na několika faktorech

Během léčby cévní mozkové příhody je stěžejní obnovit průtok krve do mozku a minimalizovat tak poškození mozkových buněk. Konkrétní léčba pak závisí na prodělaném typu, příčině a rozsahu poškození. 

U ischemické mozkové příhody například mohou být pacientovi podány léky rozpouštějící krevní sraženiny. U hemoragické mozkové příhody mohou být podány léky na snížení krevního tlaku a prevenci křečí. U některých pacientů je pak nutný chirurgický zákrok pro odstranění krevní sraženiny nebo opravu prasklé cévy.