Plánujete kácet starý strom na vlastním pozemku? Pozor na přísná pravidla, za porušení vegetačního klidu hrozí pokuta

Mnoho majitelů si myslí, že jakmile roste strom na jejich pozemku, nejsou ničím limitováni a o osudu vegetace si mohou rozhodovat absolutně svobodně. Jenže zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny říká něco jiného. Stromy jsou vnímány jako důležitá a nenahraditelná součást ekosystému – v krajině zadržují vodu, snižují prašnost, poskytují stín a útočiště pro živočichy. Jakmile strom dosáhne určité velikosti, jeho odstranění je nutné patřičně zdůvodnit. A je jedno, jestli jej vysadil někdo z rodiny, nebo jde o náletovou dřevinu.

Kdy to lze bez úřadů

Ne každé kácení nutně potřebuje povolení od úřadů. Prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb. (ve znění novely č. 222/2014 Sb.) jasně definuje situace, kdy lze jednat bez předchozího ohlášení a byrokratického schvalování. Základním měřítkem je vždy tloušťka kmene stromu.

Na vlastním pozemku tak lze kácet dřeviny, jejichž obvod kmene měřený ve výšce 130 cm nad zemí nedosahuje 80 centimetrů. Pokud se kmen větví níže, měří se obvod těsně pod místem větvení. Další výjimkou jsou pak tzv. zapojené porosty. V praxi se tím myslí třeba husté neprůchodné keře. Ty lze bez povolení pokácet jen v případě, že celková plocha káceného porostu nepřesáhne 40 metrů čtverečních.

Kácení malého stromu se hlásit nikam nemusí. , ...

Ovocné stromy mají jiná pravidla

Obrovskou úlevou jsou pak jiná pravidla pro ovocné stromy, kdy zahrádkáři mohou postupovat odlišně, ale přesto musí splnit pár podmínek. Především se musí prokazatelně jednat o ovocný strom. Ten se musí nacházet v zastavěném území obce. A pozemek musí být v katastru nemovitostí veden jako zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha – zeleň.

Jakmile zahrádkář splní tyto podmínky, může strom kácet a nevztahují se na něj pravidla o obvodu kmene stromu. Pokud se strom nachází na pozemku vedeném třeba jako trvalý travní porost nebo orná půda, tam je nutné aplikovat opět pravidla týkající se obvodu kmene stromu. Je nutné si tedy vše před kácením jasně prověřit.

Kácení v době vegetačního klidu

Zásadním termínem pro kácení a úpravu dřevin a podobných porostů je samozřejmě období vegetačního klidu. Zákony tak vyžadují, aby běžné kácení probíhalo výhradně v období přirozeného útlumu fyziologických i ekologických funkcí stromů. Neplatí to samozřejmě třeba pro havarijní kácení, kde může jít i o minuty a mohlo by dojít k ohrožení majetku, zdraví či dokonce životů. Tam je oznamovací povinnost až dodatečná, a to do 15 dnů od provedení.

Havarijní kácení má jiná pravidla - cílem je zabránit škodám a ohrožení zdraví či životů. , ...

Vegetační klid je v České republice vymezen časovým úsekem od 1. listopadu do 31. března. Důvodem není jen šetrnost k samotné přírodě. Ale v korunách stromů či v jejich dutinách přes zimu nehnízdí ptáci, nejsou aktivní ani jiní chránění živočichové a zásadně tak lze omezit škody na celkovém ekosystému, kde se strom nachází. Úřady tak v praxi povolují kácení stromů výhradně jen v období vegetačního klidu, pokud nejde o výjimečné situace, jako je již zmíněné havarijní kácení či jiná specifika související třeba se stavebním povolením.

Sankce jsou vysoké

Povolení ke kácení vyřizuje příslušný obecní či městský úřad, typicky je to odbor životního prostředí. Úřady mají obvykle na vyřízení žádosti 30 dní a žádost musí obsahovat některé náležitosti – označení katastrálního území a číslo parcely, stručný popis stromu s jednoduchým situačním nákresem, doklad o vlastnictví pozemku či souhlas majitele, specifikaci dřeviny a odůvodnění kácení.

Obcházet zákon a likvidovat dřeviny bez povolení se opravdu nevyplatí. Sankce jsou vysoké. Pro fyzickou osobu (běžného občana) může být uložena pokuta až ve výši 100 000 Kč. Právnické osobě hrozí sankce až do výše 1 000 000 Kč. Než se pustit do bezhlavého kácení, je lepší se poradit s místním odborem životního prostředí.