Jsou viníkem drahých potravin velké nákupní řetězce? Zemědělci to chtějí nechat prověřit
Mohou za drahé potraviny v obchodech velké maloobchodní řetězce, které ovládají tuzemský trh? Agrární komora ČR chce nechat situaci prošetřit Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Mohou za vysoké ceny potravin na tuzemském trhu nadnárodní řetězce, které trh ovládají? Odpověď na tuto otázku se bude snažit získat Agrární komora ČR, která zastupuje velkou část tuzemských zemědělců. Právě podle ní totiž jen dvě největší německé skupiny, které v Česku provozují obchody Lidl, Kaufland, Penny nebo Billa ovládají velkou část trhu. Komora tak chce podat podnět k prošetření na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Na chování velkých řetězců, které si velmi často diktují přísné podmínky a ceny, za kterých zboží budou nakupovat si už dříve stěžovalo velké množství zemědělských podniků. Ty jsou díky tomu, že řetězce ovládají velkou většinu trhu tlačeny do snižování cen, které je ale pro mnoho podniků neudržitelné. Už dříve tak zemědělci požadovali, aby stát některé praktiky velkých řetězců omezil nebo zakázal.
Podle Agrární komory ČR se tuzemským chovatelům hospodářských zvířat společně s pěstiteli plodin, kterých je v tuzemsku zhruba 60 tisíc, nedaří nastavit podmínky obchodu více v jejich prospěch. Malá skupina pěstitelů a chovatelů má totiž ve srovnání s gigantickými řetězci jen slabou vyjednávací pozici.
Komora tak chce nyní požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil případné zneužívání tržní síly ze strany velkých skupin, jako je REWE, pod které spadají obchody Penny či Billa a rovněž i Schwarz, který v Česku provozuje obchody pod značkou Lidl a Kaufland.
„Ve veřejném prostoru se nyní hledá viník drahých potravin. Musíme se při pohledu na tržní sílu německých skupin Schwarz a REWE na našem trhu s potravinami ptát, do jaké míry mohou ovlivňovat ceny na pultech. Agrární komora ČR chce proto požádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, aby prověřil případné zneužívání tržní síly těchto skupin. Rychle rostoucím nákladům čelí všechny články dodavatelsko-odběratelské vertikály. Zemědělci, potravináři i obchodníci mají ale různé manévrovací možnosti, jak promítnout tyto náklady do cen, za něž prodávají. Komu a s jakou úspěšností se to daří, ukazují jednoznačně oficiální statistiky. U řady potravin, jako jsou cukr, drůbeží maso nebo jablka, zemědělci zvyšovali ceny nejpomaleji ze všech. Jednoznačně proto odmítám, že by čeští zemědělci zdražovali lidem potraviny,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
