EU plánuje drastický zákaz chemikálií, podle ministra to ohrozí desetitisíce pracovních míst
Evropská unie by chtěla už v příštím roce hlasovat o zákazu chemických látek nazývaných PFAS využívaných při výrobě voděodolného oblečení i farmacii. Ty mají výrazný vliv na zdraví lidí, ale podle průmyslových firem není jejich nahrazení v současné době možné. Před jejich zákazem varuje také německý ministr.
Evropská unie se postupně připravuje na zavedení plošného zákazu skupiny látek známých jako perfluorované a polyfluorované látky (PFAS), často označovaných jako „věčné chemikálie“. Tyto látky, které se v životním prostředí téměř nerozkládají nacházejí široké uplatnění v různých odvětvích, včetně farmaceutického, zemědělského a textilního průmyslu. Zatímco cíl EU, kterým je ochrana lidského zdraví a životního prostředí, nachází u mnohých podporu, některé průmyslové sektory varují před závažnými ekonomickými dopady, které by takový zákaz mohl přinést.
Své obavy už v dopise pro předsedkyni Evropské komise Uruslu von der Leyenovou vyjádřil podle dopisu o kterém informoval server WirtschaftsWoche bavorský ministr hospodářství Hubert Aiwanger. Podle něj by zákaz těchto chemických látek mohl ohrozit desetitisíce pracovních míst v chemickém průmyslu.
Podle ministra by zákaz mohl mít katastrofální dopad na konkurenceschopnost evropských firem, které spoléhají na tyto látky při výrobě klíčových produktů, pro něž zatím neexistují vhodné alternativy. Navíc varoval, že tento krok by mohl vést k přesunu výrobních kapacit mimo Evropskou unii, což by dále prohloubilo ekonomické problémy v regionech, které jsou na chemický průmysl silně navázané.
PFAS látky se používají ve výrobě široké škály produktů, včetně nelepivých povrchů na kuchyňském nádobí, voděodolného oblečení, hasících pěn, ale také v medicíně a elektronice. Jejich odolnost vůči teplu, vodě a oleji je činí téměř nepostradatelnými pro mnohé průmyslové aplikace. Avšak právě tato odolnost představuje významné ekologické riziko, jelikož PFAS látky se hromadí v přírodě a lidském těle, kde mohou způsobovat vážné zdravotní problémy, jako je rakovina, poškození jater a snížená plodnost.
Některé členské státy EU, včetně Německa, Nizozemska a Švédska, vedou iniciativu za zavedení co nejpřísnějších omezení PFAS. Jejich zástupci ale i ekologické organizace tvrdí, že pouze radikální opatření mohou zabránit dalšímu zhoršování životního prostředí a ochránit zdraví evropských občanů. Studie totiž ukazují, že PFAS látky jsou přítomny ve vodě, půdě i potravinách po celé Evropě.
Proti zákazu se však ozývají silné hlasy ze strany průmyslových firem. Evropská federace farmaceutických firem (EFPIA) a další oborové organizace argumentují, že zákaz PFAS bez existence adekvátních náhrad by mohl ohrozit vývoj a výrobu životně důležitých léčiv. Podle průmyslových zástupců až 25 z 200 nejprodávanějších léků v Evropě obsahuje PFAS, které jsou nezbytné pro jejich bezpečnost a účinnost. Navíc upozorňují, že hledání alternativ může trvat mnoho let, což by mohlo vést k výpadkům ve výrobě a dodávkách těchto léků.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) momentálně hodnotí sociálně-ekonomické dopady navrhovaného zákazu a probíhají veřejné konzultace, jejichž výsledky budou klíčové pro finální rozhodnutí. Konečné slovo v této záležitosti budou mít členské státy EU, které by měly o zákazu hlasovat v roce 2025.
Pokud se zákaz skutečně prosadí, půjde o jednu z nejrozsáhlejších regulací chemických látek v historii EU, která by mohla zásadně změnit tvář evropského průmyslu. Ačkoli by to mohlo znamenat významný pokrok v ochraně životního prostředí a zdraví, potenciální ekonomické dopady tohoto kroku zůstávají předmětem intenzivních debat.
