Auta některých značek musejí na STK každý rok. Jesti se to týká i vás, zjistíte v technickém průkazu
Vlastnictví automobilu s sebou nese nejen radost z mobility, ale také řadu administrativních a technických povinností. Pro většinu běžných řidičů je rytmus návštěv stanic technické kontroly (STK) jasně daný a vrytý do paměti: první prohlídka po čtyřech letech od registrace nového vozu a následně každé dva roky. Tento standardní model dává majitelům dostatek času na údržbu a v rozpočtu na něj zbývá jasně ohraničené místo.
Jenže silniční provoz není tvořen jen rodinnými hatchbacky nebo SUV jedoucími na nákup. Existuje specifická skupina vozidel, pro kterou neplatí běžné dvouleté lhůty, ale která musí před zraky techniků defilovat s železnou pravidelností každých dvanáct měsíců.
Kdo tedy musí na technickou každý rok?
Možná jste si při listování velkým technickým průkazem (nebo dnes již spíše při nahlížení do digitálních registrů) všimli kolonky o platnosti technické způsobilosti. Pokud tam svítí datum odpovídající pouhému roku od minulé kontroly, pravděpodobně patříte do skupiny definované zákonem č. 56/2001 Sb., konkrétně jeho § 40 odst. 2.
Zatímco běžné osobní vozy musí na "technickou" jednou za dva roky, některá vozidla musí už po roce
, ...
V Česku totiž platí, že zvýšený dohled je nezbytný u vozidel, která jsou vystavena extrémní zátěži, přepravují velké množství osob nebo plní kritické úkoly v rámci záchranných složek. Podle platné legislativy a prováděcí vyhlášky č. 211/2018 Sb. podléhají ročnímu cyklu tato vozidla:
-
vozy taxislužby,
-
vozidla autoškol,
-
vozidla pro silniční dopravu nad 3,5 tuny,
-
vozidla přepravující nebezpečné věci (ADR),
-
vozidla s právem přednostní jízdy, tedy sanitky, hasičské vozy a policejní auta.
Mnoho podnikatelů se obává, zda se roční interval netýká i jejich „firemní flotily“. Zde vás můžeme uklidnit – běžná dodávka na rozvoz pečiva nebo osobní auto psané na IČO pro obchodního zástupce stále spadá do standardního dvouletého režimu. Klíčem je účel užití zapsaný v dokumentaci vozu.
Některé značky jsou na STK častěji
V úvodu jsme zmínili, že frekvence návštěv STK může souviset se značkou vozu. Jak je to možné, když zákon mluví o typech dopravy? Odpověď leží v tržním podílu výrobců, kteří se specializují na výše zmíněné kategorie. Pokud vlastníte vůz značky, která dominuje trhu autobusů nebo těžké nákladní dopravy, je téměř jisté, že se vás roční termín týká.
Podívejme se na typické zástupce, které na linkách STK potkáváme každých 12 měsíců nejčastěji:
-
Iveco a SOR: Pokud sedláte autobus těchto značek, v kalendáři máte „technickou“ zapsanou každoročně.
-
Scania, Volvo, Mercedes-Benz: Tito giganti silnic nad 3,5 tuny jsou určeni k podnikání v nákladní dopravě.
-
Škoda (často jako taxi a policejní vozy): Ačkoliv Škoda Octavia v garáži běžného občana jezdí na STK po dvou letech, ta samá Octavia s nápisem Taxi a příslušným zápisem v registru musí na prohlídku každý rok. To stejné platí pro vozidla policie a dalších záchranných složek.
-
Volkswagen (ambulance): Typické žluté sanitky na podvozcích Transporter nebo Crafter jsou symbolem vozidel s právem přednostní jízdy, která nesmějí vynechat roční revizi.
Vozidla s předností v jízdě musí být ve špičkovém technickém stavu
, ...
EU chtěla přitvrdit, ale narazila
Téma frekvence technických kontrol se v nedávné době dostalo na stůl i v Bruselu. Objevil se totiž ambiciózní (a pro mnohé děsivý) návrh, aby se povinnost ročních prohlídek rozšířila i na běžná osobní auta starší deseti let. Logika byla prostá: Starší vozový park vykazuje vyšší míru poruchovosti, což přímo ovlivňuje emise i bezpečnost na silnicích.
Tento návrh vyvolal vlnu nevole zejména v zemích střední a východní Evropy, kde je průměrné stáří vozidel výrazně vyšší než na západě. Majitelé starších, ale udržovaných vozů by byli trestáni zvýšenými náklady a administrativou.
Evropská unie však nakonec v této otázce zaujala pragmatičtější postoj, jak vyplývá z tiskové zprávy Rady EU z prosince 2025:
„Rada stanovila svůj postoj k aktualizovaným pravidlům EU o kontrolách vozidel, přičemž důraz zůstává kladen na efektivitu kontrol a digitální transformaci, nikoliv na plošné zvyšování frekvence u soukromých osobních vozidel.“
Členské státy se shodly, že stávající intervaly jsou pro běžné uživatele dostatečné, pokud jsou kontroly prováděny kvalitně. Prioritou se stalo spíše propojení registrů a boj proti manipulaci s počítadly ujetých kilometrů (stáčení tachometrů), než nucení řidičů jezdit na kontrolu každý rok.
