Oficiálně potvrzeno: Donald Trump chce uvalit nové clo ve výši 100 % na dovoz. Následky budou nepříjemné

Toto jeho jednání má své příznivce a samozřejmě i odpůrce. Je zřejmé, že by takto vysoká cla pochopitelně měla globální dopady.

Co obsahuje nařízení o farmaceutických clech

V rámci nařízení o farmaceutických clech se zmiňuje, že je nezbytné a vhodné uvalit 100% sazbu cla na dovoz patentovaných léčiv a souvisejících farmaceutických složek. Zároveň se ale hovoří o řadě výjimek, včetně těch pro generické léky a společnosti, které se již zavázaly k výstavbě nových závodů ve Spojených státech amerických do konce Trumpova funkčního období. Nižší sazby obdrží také země, které s administrativou uzavřely obchodní dohody. Tímto způsobem by se měl dramaticky snížit počet léků, které by nakonec byly zasaženy trojcifernými cly. 

V důsledku tohoto nařízení mají farmaceutické výrobky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska čelit 15% clu. Dovoz ze Spojeného království pak bude zatížen 10% clem. Naopak žádným clům za dovoz nebudou čelit velcí výrobci léčiv, mezi které patří například Pfizer, Merck, Bristol Myers Squibb a Astra Zeneca. Ti totiž s Bílým domem uzavřeli vlastní dohody.

V loňském roce přitom Donald Trump zmínil, že cla na farmaceutický průmysl by mohla činit až 250 %, přičemž tarify by chtěl navyšovat postupně. Americký prezident tímto způsobem chce farmaceutické výrobce motivovat k tomu, aby svou výrobu přesunuli do USA. 

Mělo by se také odlišně vyměřovat clo na ocel, měď a hliník , ...

Odlišné vyměření cla na ocel, měď a hliník

Spojené státy americké se rovněž rozhodly změnit způsob, jakým se vyměřují cla na ocel, měď a hliník. Nově se cla zakládají na plné hodnotě kovů zaplacených americkými zákazníky, nikoli na nákladech na jejich výrobu v cizí zemi. 

Ocel a další průmyslové kovy byly v posledních desetiletích zdecimovány konkurencí, která zajišťovala levnější dovoz. Loni na jaře administrativa prezidenta rozšířila 25% clo na ocel a hliník na všechny země. Loni v létě je pak zdvojnásobila. Koncem července pak Donald Trump zavedl 50% clo na dovoz mědi. 

Oznámení Donalda Trumpa se přitom objevila v den prvního výročí toho, kdy americký prezident uvalil na americké obchodní partnery soubor rozsáhlých cel. Ta následně otřásla světovou ekonomikou a nakonec byla Nejvyšším soudem prohlášena za protiústavní.

Trump tvrdí, že má absolutní právo zavést nová cla

Když Nejvyšší soud označil americká plošná cla za nezákonná, Trump vzápětí přišel s novými cly. Vyhnul se přitom zákonu z roku 1977, podle kterého cla původně připravil, což soud odmítl. Nyní své rozhodnutí staví na zákonu z roku 1974, který prezidentovi umožňuje zavést až 15% cla v situaci, kdy dojde k „velkému a vážnému“ deficitu platební bilance. 

Podle tohoto zákona je však možné, aby omezení dovozu platila pouze 150 dní v případě, že jejich prodloužení neschválí Kongres. 

Trump zároveň na své platformě Truth Social uvedl, že má „absolutní právo“ zavést nová cla. Aktuálně platí, že plošná globální cla na dovoz do Spojených států jsou ve výši 10 %. Trump tvrdil, že je zvýší na 15 %, to však dosud neudělal.

24 států USA žaluje administrativu Trumpa , ...

24 států USA žaluje Trumpovu administrativu

Kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent se skupina 24 států USA rozhodla administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa zažalovat. Skupina požaduje, aby soud clo zablokoval a zároveň nařídil vrácení již vybraných peněz. V rámci skupiny vystupují především státy vedené demokraty, tedy Trumpovými politickými rivaly. Podle této skupiny má příslušný zákon řešit pouze krátkodobé měnové problémy, nikoliv obchodní deficity, ke kterým dochází běžně.