V lesích začaly růst jedny z nejjedovatějších hub. Lidé je sbírají v domnění, že jsou jedlé
To, že jsou Češi národem houbařů, je známá věc. Čím dál více lidí ale sbírá i méně známé houby. Problémem je, že některé z nich si jsou mnohdy velmi podobné, takže může snadno dojít k záměně, a to zejména teď na jaře, kdy začínají v lese růst jedny z nejjedovatějších hub.
Houbaření se pravidelně věnuje zhruba třetina Čechů. Pouze necelá pětina naopak nehoubaří vůbec. Aktuálně lidé začínají sbírat první druhy letošní sezóny, z nichž některé mohou být velmi podobné jedlým, ale ve skutečnosti jsou zdraví nebezpečné nebo dokonce až život ohrožující. Mezi ty nejjedovatější, které aktuálně v českých lesích rostou, patří i ucháč obecný. Problémem je zejména fakt, že vypadá téměř totožně jako jedlé smrže. Stačí jen chvilka neopatrnosti a malér je na světě.
Zvýšené riziko záměny hub na jaře
Podle dostupných údajů končí po konzumaci hub každoročně v nemocnicích kolem 200–400 lidí. Někteří z nich dokonce byli v život ohrožujícím stavu. Právě na jaře je riziko záměny hub největší, a to především z toho důvodu, že je výběr hub omezený. V tomto období se navíc v přírodě objevují takové druhy, které si lze velice snadno splést s těmi zdraví nebezpečnými. Je proto vhodné sbírat pouze takové, které člověk bezpečně zná. Záměna totiž může mít fatální následky v podobě ohrožení na zdraví, v nejhorším případě i na životě.
Ucháč obecný – čím se odlišuje od jedlých smržů
V České republice existují stovky druhů hub, které jsou jedovaté nebo nejedlé. Jedním takovým je i ucháč obecný, který patří mezi velmi nebezpečné houby, protože je prudce jedovatý. Do košíku tedy rozhodně nepatří. Roste v období od března do května v jehličnatých lesích, na písčitých půdách a nejvíce pod borovicemi. Lidé si ho ale poměrně často pletou s jedlými druhy smržů. Je třeba si v tomto ohledu všímat základních znaků. Od smržů se ucháč liší především svým tvarem, strukturou klobouku a barvou. Zatímco jeho tvar klobouku na první pohled připomíná mozek a povrch je silně zvrásněný, smrže mají vzhled klobouku spíše jamkatý ve tvaru včelí plástve. Barva ucháče bývá červenohnědá, kaštanově hnědá až tmavě hnědá, u smržů je zbarvení spíše světle okrové, šedohnědé až olivově hnědé. Pokud tedy člověk svůj nález v lese podrobí důkladnému prozkoumání, rozhodně by k záměně za jedovatou houbu nemělo dojít. Mykolog v tomto ohledu radí: „Zlaté pravidlo – co neznám, nesbírám – už dnes, s rozmachem různých online aplikací na určení druhu, nestačí. Lidé jsou přesvědčeni, že do košíku dají jedlý druh. Ale ono to tak není. To je ta chyba, nedostatek sebekritiky a skromnosti. To jsou příčiny otrav."
Jedlé druhy hub rostoucích na jaře
I na jaře je možné vyrazit s košíkem do lesa. Mezi jedlé druhy, které rostou na jaře, patří například čirůvka májovka, ohnivec rakouský, destice chřapáčová, šťavnatka březnovka nebo také kačenka česká. Ta se mnohdy na jaře objevuje mezi prvními, a to nejčastěji v období března/dubna. Najdete ji hlavně pod třešněmi a v lužních lesích. Mezi oblíbené jedlé houby rostoucí na jaře patří i různé druhy smržů (např. smrž špičatý, smrž vysoký a smrž kuželovitý). Ty začínají růst v dubnu a květnu na zahradách, v sadech a ve světlých lesích.
Kde aktuálně rostou houby
Mezi oblasti, kde aktuálně rostou houby, patří především Liberecký kraj. Poměrně slušných úlovků lze dosáhnout i ve Středočeském kraji, a to konkrétně v oblasti Brd. Dále byly zaznamenány nálezy v jižních Čechách u Bechyně, v lesech kolem Lán, v západních Čechách a na Plzeňsku i lokálně v oblastech jižní Moravy.























































