Texty psané AI vždy prozradí jeden znak, který člověk z masa a kostí neumí na klávesnici napsat
Umělá inteligence dnes promlouvá téměř do každého odvětví, psaní textů nevyjímaje. Někdy je to ku prospěchu, jindy ovšem ne. Přitom k rozeznání textu psaného AI od textu psaného skutečným člověkem nemusíte mít drahé detektory, stačí se do textu pozorněji začíst.
Rozpoznat text stvořený AI je čím dám těžší. Například v roce 2021 nebyl ještě obsah generovaný AI na takové úrovni, takže šel poznat velmi snadno. To už v dnešní době neplatí, stále se ovšem dá poměrně snadno přijít na to, že autorem textu není člověk z masa a kostí. Jedním z takových poznávacích znaků je například dlouhá pomlčka. Ta se totiž v českých textech vůbec nepoužívá. Naopak umělá inteligence ji používá ráda a často.
Jak odhalit text od AI
Když upustíme od toho, že pro odhalení textů generovaných umělou inteligencí se dá využít různých detektorů, vystačíte si poměrně s málem. Základem je, abyste si daný text vždy pozorně přečetli a soustředili se na několik faktů:
- Stylistická pestrost
Texty od AI bývají většinou z hlediska stylistiky příliš nudné. Umělá inteligence využívá stále stejná slovní spojení v celém textu, často se také opakuje.
- Gramatické chyby, překlepy
Je normální, že se v textu psaném člověkem objevují chybičky nebo překlepy, které následně opraví editor či korektor. Někdy může chybku přehlédnout i on. Pokud před vámi přistane text, který je absolutně bezchybný, zbystřete.
- Slovní zásoba
Umělá inteligence si s češtinou sice poměrně dobře poradila, nicméně hrát si se slovy jako člověk nedokáže. Neumí vkusně do textu zakomponovat jemné vtipy, narážky nebo metafory. Nepoužije do textu běžnou mluvu nebo specifická slova. Je to tím, že AI je průměrným nástrojem a naučila se používat pouze nejfrekventovanější česká slova. Cit pro jazyk ovšem chybí.
- Pomlčky versus spojovníky
Podle tohoto kritéria odhalíte text od umělé inteligence snad nejčastěji. Umělá inteligence pomlčky ráda používá a někdy jich bývá až nadmíru. Nadto nepoužívá typicky českou pomlčku, ale takzvanou dlouhou, což je typografický znak používaný pro vsuvky, přerušení myšlenky nebo výrazné oddělení větných částí. Na české klávesnici své místo dokonce ani nemá. Pokud byste ji chtěli použít, musíte stisknout klávesovou zkratku ALT + 0151 (pro systém Windows) nebo Option + Shift + klávesu s pomlčkou (pro počítače Mac).
Kromě výše popsaného ještě umělá inteligence velmi ráda dělá na konci textu jeho souhrn, případně závěr. Přidá jeden celý odstavec s tímto názvem, ve kterém se většinou opakují sdělení z celého předchozího textu.
Příklad z praxe
Rozdíl mezi spojovníkem, pomlčkou a dlouhou pomlčkou je zjevný na první pohled. Navíc se liší situace, ve kterých se jednotlivé znaky používají.
- Umělá inteligence dnes promlouvá téměř do každého odvětví – psaní textů nevyjímaje.
- Umělá inteligence dnes promlouvá téměř do každého odvětví – psaní textů nevyjímaje.
- Umělá inteligence dnes promlouvá téměř do každého odvětví — psaní textů nevyjímaje.
V tomto případě je správně pouze druhé tvrzení s klasickou pomlčkou. V prvním řádku se jedná o spojovník, který do tohoto typu věty nepatří. Třetí řádek používá právě zmiňovanou dlouhou pomlčku, jež si oblíbila umělá inteligence. V české typografii se ovšem nepoužívá.
Práce se zdroji
Dalším kritériem pro rozpoznání, zda na textu pracovala umělá inteligence, či nikoli, jsou použité zdroje. Všímejte si především data jejich vzniku. AI totiž velmi často neumí pracovat se zdroji aktuálních informací. Je to především proto, že umělá inteligence je vždy generována k nějakému konkrétnímu datu v minulosti, k němuž zároveň shromažďuje data. Můžete se dokonce setkat s tím, že AI bez uzardění využívá zdroje staré dva až pět let a nové ignoruje.
Ukazuje se ovšem, že i toto bude v budoucnu překonáno. Například chatbot, za jehož vývojem stojí společnost Elona Muska, už teď umí pracovat s živými daty plynoucími ze sociální sítě X. Do textu dokonce dokáže zapracovat informace staré několik sekund či minut.



























































