AI prozradila, co přijde po skládacích mobilech. Do 10 let má nahradit dnešní telefony úplně

Moderní skládací telefony s ohebným displejem se začaly objevovat zhruba od roku 2019, kdy Samsung představil přelomovou novinku v podobě Samsun­g Galaxy Fold a odstartoval tak revoluci. Byla to první velká změna na poli plném plochých a čím dál tenčích i větších telefonů, které kralovaly předchozí dekádě. 

Nový typ provedení přinesl především větší možnosti obrazovky, ale i softwarové změ­ny. Další značky na sebe nenechaly dlouho čekat a kvalitní skládací telefony pova­žované na dnešním trhu spíš za „luxusní“ zbo­ží dnes nabízí ví­ce výrobců jako například Xiaomi, Honor nebo třeba Google Pixel. Brzy se ale přidá i další velký hráč. 

Skládací telefony se dál vyvíjí 

Hned o rok později uvedl Samsung vů­bec první véčkový skleněný smartphone Ga­laxy Z Flip a zanedlouho přišla i jeho vylepšená verze. Průlom přinesla také následující za­řízení Galaxy Z Fol­d3 a Flip3, která se stala první­mi skládacími smartphony na světě, které bylo možné ponořit do vody do hloubky 1,5 metru až na půl hodiny. Posled­ními uvedenými mo­dely těchto řad jsou Gala­xy Z Fold 7 a Flip 7, které jsou zajímavé nejen svou velmi nízkou tloušťkou­, ale také Galaxy AI – umělou inteligencí, která se dostává do samotné architektury telefonů. 

Galaxy AI je už dnes integrována do tabletů, telefonů a nositelné elektroniky. , ...

V roce 2026 se trh se skládacími telefony posou­vá z experimen­tální fáze do zralejšího stadia zaměřeného na praktické funkce a lepší uživatelský zážitek. Velkou novinkou letošního roku je pak chystaný Apple iPhone Fold, tedy první skládací telefon od společnosti Apple, jehož příchod se očekává v září. 

Směr, kterým míří vývoj prémiových mobilních telefonů, je te­dy poměrně jasný. Například společnost Sig­maintell před­jímá, že celosvětově by dodávky skládacích telefonů měly stoupnout o 41 až 47 % zhruba na 24 až 25 milionů kusů. Z toho zhruba polovina se očekává pouze na čínském trhu. 

AI proniká do základu chytrých zařízení 

Současně se ale rýsuje i jiná budoucnost. Nejen ze skládacích smartphonů se totiž za poslední roky stala hlavně nejvýz­namnější platforma pro využívání umě­lé inteligence. A právě AI má být tím, co telefony v ro­li, jakou zastáva­jí dnes, postup­ně úplně nahradí. 

Přestává být totiž pouhým doplňkem, ale především u zařízení s Androidem se pomalu stává samotným jádrem jejich fungování. Čím dál více jejich funkcí se tak má místo na Cloudu zpracovávat lokálně přímo na samotných zařízeních. 

Konec jedné ústřední technologie? 

S tím souvisí i řada zařízení, která jsou zatím považovaná spíš za „doplňky“ k chytrým telefonům, jako jsou hodinky a prsteny monito­rující zdravotní funkce nebo brýle se zabudovanými kontextovými asistenty. Právě u nich by podle společnosti IDC mělo už v letošním roce dojít k nárůstu dodávek o 50 %. 

A tady už se ocitáme v momentě, kdy AI začíná nejen mluvit a komunikovat s uživatelem, ale dokonce začíná řešit jednoduché úkoly samostatně. Monitor nebo displej tak přes­tává být nepostrada­telný a může se tak za několik let posunout i do zcela okrajové role. 

K nositelné elektronice budou v budoucnosti patřit i inteligentní kontaktní čočky. , ...

Boom nositelné „sa­monabíjecí“ e­lektroniky 

Právě nositel­ná elektronika má tak do roku 2035 po­dle prognóz nahradit jedno ústřední zařízení několika menšími, které spolu budou tvořit jeden ekosystém. K vel­kému posunu má dojít hlavně z hlediska baterií, které prá­vě procházejí neuvěřitelně rychlým vývojem. Výrobce chytrých prstenů Circular například už nyní uvádí, že ve svých zařízeních využívá flexibilní ohebné baterie, které by mohly být vývojovou cestou i pro budoucí skládací nebo dokonce rolovací telefony. 

Přelom má ale nas­tat především ve výdrži baterií. Očekává se totiž změna v oblasti nabíjení. „Do roku 2035 je pravděpodobné, že by nositelná elektronika mohla integrovat hybridní energetické systémy, které se pasivně dobíjejí během dne,“ u­vádí Jason Rus­sel ze společnosti Ou­ra vyrábějící mo­nitorující prste­ny. To by prodloužilo dobu provozu a vyřešilo nutnost častého nabíjení. 

Získávání zdrojů energie je tedy velkou otázkou. I když není jasné, jestli se to podaří do deseti let, vědci ze Stanfordu už nyní pracují na možnosti, že by chytré hodinky mohly pracovat pouze na principu tělesného tepla. 

Senzory na každém kroku 

Běžné předměty, jako je třeba volant, budou mít v budoucnu zřejmě integrované senzory. , ...

Zařízení, která jsou dnes vybavena senzory pro monitoring tělesných funkcí, by mohla mít za deset let navíc mnohem silnější pozici. Holistické senzory by totiž měly být v budoucnosti natolik malé, že se jejich přítomnost očekává jak v předmětech denní potřeby, tak ve větším počtu nositelných technologií. Týkalo by se to tedy například i sluch­átek do uší, chytrých kon­taktních čoček ne­bo dokonce chytrého oble­čení. 

Jelikož se předpokládá, že AI urazí další kus cesty a naučí se zdravotní data vyhodnocovat přesněji, technologie zítřka by měly být schopné kromě včasné detekce zdravotních komplikací také dokonce pří­mo analyzovat krev, moč nebo pot. V případě, že zaznamená potenciálně závažný stav, mohla by být také AI schopná sama rovnou upozornit pos­kytovatele zdravotní péče. Za další dekádu by tedy měla plnit důležitou roli prostředníka.