Sušička žere proud kvůli tomuto nastavení. Přepněte režim a prádlo bude suché o třetinu rychleji
Sušičky prádla se v posledních letech objevují v českých domácnostech stále častěji. Není divu, neboť se jedná o velmi praktické pomocníky.
Moderní sušičky prádla toho dokážou skutečně mnoho: šetří čas, zbavují prádlo pylu či roztočů a v mnohých případech rovněž zaručují, aby prádlo nebylo po usušení pomačkané. To si však většinou bere svou daň v podobě vysoké spotřeby. Není žádným tajemstvím, že právě sušičky prádla se řadí mezi vůbec největší žrouty energie v domácnosti. Nezřídka za to může i nesprávné nastavení, což je však naštěstí možné poměrně snadno napravit. Stačí se vyhnout používání určitých sušicích módů a raději místo nich začít používat jiné, které jsou úspornější. Kterým režimům je vhodné se v souvislosti se sušičkami prádla vyhnout, pokud chcete snížit spotřebu tohoto moderního spotřebiče?
Časované sušení: Oblíbený sušicí program, který může zapříčinit výrazné navýšení spotřeby
Časované sušení, které je nezřídka označované jako „Time Dry“ program, se řadí mezi velmi oblíbené režimy. Mnoho lidí na něj nahlíží jako na „sázku na jistotu“. Tato domněnka nicméně může být ve skutečnosti velmi daleko od pravdy.
Časované sušení funguje na velice jednoduchém principu: stačí nastavit čas, po který má sušička prádlo sušit, na požadovanou hodnotu – tedy například na 40, 60, 90 nebo 120 minut. To může být na první pohled skvělé například pro případy, kdy máte v plánu spustit sušičku prádla a následně se od ní vzdálit a věnovat se jiné činnosti.
Značný problém spočívá v tom, že lidé mají tendenci nastavit čas na delší dobu, než je doopravdy nutné. Pokud by bylo pro usušení prádla dostačující například 40 minut, mnozí nastaví čas „pro jistotu“ až na 60 minut. Kvůli tomu se prádlo suší zbytečně o třetinu déle, než je nezbytné.
Tento problém je každopádně možné velmi snadno vyřešit: většina moderních sušiček se totiž může pyšnit automatickými (senzorovými) programy. Pokud je zvolíte, sušička dokáže automaticky rozpoznat, kdy je prádlo dostatečně suché a přesně v danou chvíli přestane sušit. Ve výše zmíněném případě by se tedy prádlo přestalo sušit již po 40 minutách, čímž by se celkový čas sušení ve srovnání s časovaným režimem snížil na dvě třetiny. Úspora by tedy byla značná.
Programy s názvem „extra suché“ nebo „skříňově suché+“ je vhodné používat jen ve výjimečných případech
Vyhnout byste se při snaze o šetření energie měli rovněž pravidelnému používání režimů „extra suché“ nebo „skříňově suché+“. Tyto programy totiž suší prádlo výrazně déle, než je ve většině případů potřeba.
Navíc platí následující pravidlo: Odstranění posledních 5 až 10 % vlhkosti prádla je z energetického hlediska nejnáročnější. Voda je v tu chvíli ve vláknech pevně vázána a její vysušení vyžaduje vysokou teplotu a prodloužený chod sušičky.
Z toho vyplývá, že dosáhnutí „extra suchého“ či „skříňově suchého+“ výsledku může prodloužit celý sušicí cyklus i o několik desítek minut.
Řešení představuje režim „na ramínko“ (tzv. „iron dry“). Ve výjimečných případech lze použít mód „skříňově suché“ nebo „skříňově suché+“: To ovšem jen ve chvíli, kdy chcete mít jistotu, že ani ručníky nebudou v tlustém švu vlhké.
Program proti pomačkání a smíšené programy
Ani program proti pomačkání (tzv. „anti-crease“) není úsporný: buben se totiž ještě po usušení několikrát protočí, aby prádlo „netvrdlo“ a nemačkalo se.
Toto protáčení může trvat i několik desítek minut po skončení sušení, což samozřejmě zvyšuje spotřebu.
Řešení je snadné: stačí tuto funkci vypnout, nebo ji časově omezit na minimum.
V neposlední řadě je vhodné se vyhýbat smíšeným programům (tzv. „Mix“). Každý materiál totiž schne jinak. Z toho důvodu je lepší nejdříve prádlo roztřídit a až poté jej dávat do sušičky.
Nakonec nezapomínejte ani na dodržování základních opatření: nepřeplňujte buben, čistěte filtr, nezapínejte sušičku s minimem prádla a kontrolujte kondenzátor a tepelný výměník.